Například na Alšovce začaly nedávno protahovat běžecké stopy rolby. „Dlouho ale upravené nevydrží. Během chvíle jsou zničené od čtyřkolkářů,“ zlobí se správce Ski Areálu Alšovka Měděnec Vladimír Klíma.


Stejný problém mají ale i další střediska na Chomutovsku. „Problém čtyřkolkářů tady také řešíme,“ informuje předseda Horského klubu Lesná Antonín Herzán, který spravuje tratě o délce padesát pět kilometrů. „Počítáme s tím, že máme trasy upravené, a pak se dozvíme, že nejsou,“ říká sklesle.


Kromě zničených stop a tedy pokažené radosti z běžkování hrozí i nebezpečí úrazu. Stopa totiž může být dlouhou dobu upravená a za horizontem, kam už není vidět, může být z ničeho nic přerušená, nebo zničená. Ještě větší nebezpečí pak hrozí v případě střetnutí čtyřkolky s běžkařem.


Ani zraněním to však nekončí. „Tratě protahujeme každý den. Ne všechny, ale denně je to tak okolo dvaceti, pětadvaceti kilometrů,“ říká Antonín Herzán. „To jsou čtyři hodiny práce a okolo šedesáti litrů nafty, které jsou často během chvíle vniveč,“ poukazuje na ztráty.


Řidiči terénních čtyřkolek si však často ani nejsou vědomi toho, že jsou v místě, kde by být neměli. „Nikde totiž nejsou žádné značky, které by je upozornili, že právě sem mají vstup zakázán,“ vysvětluje předseda Horského klubu Lesná. „Represe podle mě nemá zatím smysl. Stačit by měly značky či závory. To musíme začít řešit společně s magistrátem či kadaňským úřadem,“ poukazuje na možné řešení.


Běžkaři už si začínají pomalu stěžovat. A to je začátek sezóny. Sám předseda klubu Herzán se již přímo s čtyřkolkáři střetl. „Osobně jsem už nějaké potkal. Zastavil jsem je a vysvětlil jim to. Říkali, že to chápou a že by chtěli vědět, kudy vlastně vede běžkařská stopa,“ vzpomíná na překvapivou reakci čtyřkolkářů.


Přes veškerá slova však řádí dál. „Stopy jsou poničené bohužel stále častěji,“ konstatuje smutně. „Je to nezodpovědnost. Je to pár kluků, kteří si uspokojují své potřeby,“ říká nevěřícně Herzán.