Zvykli si na život v lesích

„Dole jsou zlí lidé,“ namítá paní Jára na otázku, proč nežádá o pomoc v sociálním centru. Se svým přítelem Petrem žije v lesích nad Jirkovem už několik let. Přízemní chýši, které přezdívali perníková chaloupka, jim kdosi vypálil, tak se přestěhovali do stanu. „Pojďte se podívat do naší ložnice,“ zve do něj Jára zvesela. Poznámku, že ani tady pro ně zřejmě není bezpečno odmítá. „V ubytovně by nás rozdělili a my jsme zvyklí být spolu. To by nebyl život,“ vysvětluje a Petr jí hlasitě přizvukuje.

Aby si udrželi dost velkou zásobu topiva, vyrážejí několikrát denně do okolí a snášejí ke svému „bydlišti“ dříví. Nestěžují si ale. Ráno byli vybírat popelnice dole ve městě a teď odpočívají. V tichosti srkají horký čaj z hrnečků a na provizorním krbu si grilují veku s paštikou. K obědu bude polévka a řízky. „Vařila jsem,“ pyšně hlasí Jára.

Na bezdomovce až nečekaná idyla.

Domovní vchody jako noclehárna

Ve městě se „homeless“ stahují do vchodů panelových domů.

„Přespávají ve vestibulech, sklepích a mezipatrech,“ potvrzuje mluvčí chomutovských strážníků Vladimír Valenta. „Vzbudíme je, přemlouváme, že mohou na ubytovnu, ale oni se seberou a jdou někam o dům dál. Nechce se jim dodržovat režim. Na ubytovně se totiž nesmí pít, ani kouřit, také si tam nemohou přicházet, kdy chtějí,“ dodává se známkou rezignace.

Stan na hřišti

V Kadani je situace podobná. Jediným zvláštním přípřípadem byl mladý bezdomovec, který přespával ve stanu. „Postavil si ho nedávno na dětském hřišti za zemědělskou školou, a tak jsme mu ho museli zrušit,“ přiblížil ředitel městské policie Jindřich Drozd. „Byl to mladík, který kvůli problémům utekl z domova. Po naší výzvě někam odešel.“

Klášterec nad Ohří křižuje několik bezdomovců – známých tváří. Pospávají u autobusového nádraží. „Do ubytovny je ale nedostaneme,“ komentuje velitel strážníků Petr Hörbe. „Další lidé žijí v bunkrech a někteří si vyhloubili zemljanky za městem.“ Podle jeho slov je potíž hlavně s těmi, kteří se na noc tajně utáboří v domech a jsou sprostí na jejich obyvatele, když je posílají pryč.

V ubytovnách stále zbývají volná místa

Jakmile je muži zákona vykáží, nemají obvykle namířeno do místní ubytovny Korea. Podle slov správce Zdeňka Kaliny tu za mrazivého počasí posledních dnů nikdo nezaklepal. Jde o setrvalou situaci, a tak byla zrušena dokonce možnost přespání na židli, která tu sloužila dva roky pro naléhavé případy.

Podobné je to i v ubytovně pro bezdomovce a osamělé ženy na Písečné v Chomutově, kde stále zbývají volná místa a nikdo o ně nejeví zájem.

„Je to dlouhodobá situace,“ říká ředitelka Městského ústavu sociálních služeb Alena Tölglová. „Na pokojích pro muže je obsazeno deset míst a dvě jsou volná. V prosinci jsme přijali dvě matky s dětmi, ale i tady jsou z deseti bytů jsou stále ještě čtyři volné.“ Volná místa jsou i pro kadaňské lidi bez přístřeší a to v prunéřovské ubytovně, kde jsou zvlášť vyčleněná místa.