Podle mluvčího chomutovských strážníků Vladimíra Valenty bezdomovci nejčastěji hledají úkryt ve vchodech a sklepích panelových domů. „Vyjíždíme k nim téměř každý den, abychom je vykázali,“ říká. Údajně se ale ještě nestalo, aby některý z nich reagoval agresivně. „Vědí o co jde, tak se sbalí a jdou dál,“ vysvětluje Valenta.
Evergreenem mezi bezdomovci jsou haly veřejných budov. Prim mezi nimi hrají nádražní čekárny. „S bezdomovci se potýkáme každoročně,“ potvrzuje chomutovský přednosta Rudolf Galbavý. „Snažíme se jim co nejvíce znepříjemňovat život častými kontrolami a legitimováním, abychom je dostali pryč,“ dodává.


Plno hlásí i azylový dům na Písečné, který funguje pod hlavičkou Městského ústavu sociálních služeb Chomutov. Ubytování pro bezdomovce tam přijde na sedmdesát korun na den a jak uvedla ředitelka MÚSSu Alena Tölgová, obsazeno mají celý rok, ne jen v zimě.
I když si městská policie nevede žádné přesné statistiky o počtech bezdomovců, podle zkušeností strážníků lidí na ulici v Chomutově nepřibývá. Přesto jak říkají, je jich stále hodně.