Jaké jsou podmínky úvěru a jak se dotkne zadluženosti města – na to odpovídá vedoucí ekonomického odboru města Chomutova Jan Mareš (na snímku níže).

Město si bere úvěr 450 milionů korun. Troufám si odhadovat, že jde o největší půjčku města Chomutova v historii – je to tak?

V novodobé historii určitě. Co si pamatuji a nebo vím o ekonomické historii města, tak od roku 1991 je to opravdu nejvyšší půjčka, jakou kdy město mělo. Ale pozor, nejde o klasický úvěr, jak ho znají lidé. Neznamená to, že si město půjčí od banky 450 milionů a bude je několik let splácet…

A o jaký druh půjčky tedy jde?

Jedná se o takzvaný revolvingový úvěr. To znamená, že budeme mít těch 450 milionů od banky k dispozici jako úvěrový limit a budeme z nich čerpat, když budeme potřebovat. Jakmile peníze vrátíme, můžeme si je zase půjčit.

Jak to bude fungovat v praxi?

Peníze půjdou hlavně na financování projektů IPRM. Přesněji na překlenutí doby mezi tím, kdy musíme zaplatit dodavateli stavby a než dostaneme dotaci z Evropské unie. To bude vždy zhruba tři měsíce. Zjednodušený příklad: Jakmile vybraná firma dokončí první etapu letního stadionu, vyčerpáme z úvěru 120 milionů korun, abychom jí zaplatili. Jakmile dostaneme dotaci, peníze zase vrátíme.

Ale dotace nejsou v plné výši a město musí zaplatit něco i ze svého… Na to si také bude půjčovat z úvěru?

Ne. Počítá se s tím, že na to použijeme vlastní peníze – volné finanční prostředky města. Máme k dispozici přibližně 190 milionů korun a bankovní záruku na prostředky z budoucího prodeje starého zimního stadionu. Z úvěru chceme čerpat opravdu jen krátkodobě na překlenutí doby, než dostaneme dotaci.

Kolik město zaplatí na úrocích?

Přesně se to nedá říci. Máme dvě možnosti úrokových sazeb, mezi kterými můžeme plynule přecházet podle toho, která pro nás bude výhodnější. Navíc úrok budeme platit vždy jen po dobu, kdy budeme mít peníze půjčené. Tedy vždy zhruba po dobu tří měsíců.

Ale jistě existuje ekonomický odhad, na kolik město úvěr přijde… Jsou to statisíce, miliony, desítky milionů?

Pokud půjde všechno dobře a rychle a budeme moci platit firmám vždy na konci každé etapy, tak za úvěr pro celé IPRM bychom měli zaplatit do třiceti milionů. Vše však bude záviset na tom, jak bude nastavena etapizace a jaké budou vysoutěženy konečné ceny jednotlivých projektů. V optimálním případě mohou být náklady úvěru i daleko nižší.

Chomutov se často chlubí tím, že nemá skoro žádné dluhy. Změní se to tímto úvěrem?

V podstatě nezmění. V průběhu půjčky bude samozřejmě krátkodobá zadluženost města kolísat, ale po roce 2013 by měl být úvěr celý splacen a město bude opět bez dluhů. Banka ještě nabízí možnost, že z úvěru můžeme čerpat i na jiné akce, ale pak by se změnil na klasický investiční úvěr a město by ho dalších pět let splácelo. A to už je na rozhodnutí budoucích představitelů města, zda toho bude chtít využít.

Zmiňoval jste rozdělení projektů na etapy. Třeba letní stadion bude na dvě etapy. To se dělá kvůli penězům?

Ano, v podstatě ano. Je to pro město výhodnější a levnější.

A nebylo by lepší půjčit si na zaplacení celého stadionu? To je výhodnější půjčit si menší částku dvakrát než vyšší sumu jen na tři měsíce?

Musíte počítat také s dalšími faktory – například některé akce se můžou krýt. Takže kdybychom měli zrovna půjčené peníze na celý letní stadion a dotace ještě nepřišla, neměli bychom v úvěru peníze na další stavby. Tohle rozdělení na etapy s tím počítá – vždycky budeme mít půjčenou jen menší částku, takže v úvěru budou peníze na případné další stavby. Druhá věc je, že díky tomu mohou být stavby levnější. Protože chceme firmám platit vždy až na konci stavby, připočítávají si k tomu své náklady s tím, že budou stavbu vlastně financovat ze svého. A je pro ně únosnější financovat postupně dvě etapy za 150 milionů než jednu za 300 milionů.

Pojďme ještě k nabídkám. Vyhrála rakouská finanční společnost. Co je vlastně zač? Znáte jí?

Je to bankovní společnost, která se soustředí právě na veřejný sektor. Reference na ní máme od jiných měst i od ministerstev. Není neznámá, má zastoupení i v České republice, takže komunikace nebude nijak problémová.

Druhou přihlášenou bankou byla Komerční banka. Proč město dalo přednost Rakušanům?

Jejich nabídky byly výhodnější. Komerční banka měla ve svých nabídkách jednak vyšší celkovou cenu úvěru, tak i další poplatky. Město by úvěr přišel dráž.

Dvě nabídky – to je docela málo. Vždyť město má dobrou finanční pověst, ne?

Tak malý zájem mě také mrzí. Ještě před prázdninami se o nás banky praly a předkládaly nám všemožné finanční nabídky. Pak jsme vyhlásili výběrové řízení, do toho přišla finanční krize a výsledkem byly bohužel jen dvě přihlášené firmy…