Výše kapesného je samozřejmě individuální, ale rozdíl je patrný i při rozdělení dětí podle věku. Žáci na druhém stupni většinou dostávají 200 až 500 korun měsíčně, jejich mladší spolužáci musí vystačit se stovkou či dvěma.
Zajímavé jsou odpovědi školáků, když mají vybrat, za co peníze utrácejí. Řada děti na prvním stupni prozradila, že si spoří, to teenageři od páté třídy výš už hlavně utrácejí. Nejčastější odpověd na otázku „za co kapesné utrácíš“, je – „za telefon.“ Není divu. „Měsíčně protelefonuju tak čtyři stovky. Je to hlavně za esemesky,“ přiznala Katka z Chomutova, která chodí do šesté třídy.
Překvapivě častá je také odpověď, že peníze děti utrácí za dárky pro své blízké. Ne snad, že by každý den nosily svým maminkám květiny… „Svojí holce jsem koupil prstýnek. Byl docela levný, na drahý bych neměl,“ naznačil osmák Petr z Jirkova, co se za takovými odpověďmi skrývá.
Jeden chlapec z druhého stupně však v dotazníku bez okolků přiznal, že pětistovku, kterou od mámy dostává, propije a prokouří. „Máma samozřejmě ani neví, že kouřím, nikdy bych jí to neřekl,“ dodává k tomu.
Ředitel Základní školy Akademika Heyrovského v Chomutově Miloš Zelenka si všiml, že dost peněz školáci dávají i za jídlo. „Kupují si strašně drahé svačiny. Ve školách bývají automaty třeba s Colou a to není nic levného. Z domova by měli svačinu za pár korun, ale to by pak nebyli mezi svými spolužáky ´in´,“ uvedl.
Zhruba polovina školáků v dotaznících uvedla, že jim peníze od rodičů stačí. Pár jedinců by chtělo víc, především na druhém stupni se nároky kluků a holek zvyšují a kdo nedostává aspoň pětistovku, spokojený není.
I tady se našla výjimka – chlapec z druhého ročníku uvedl, že dostává každý měsíc od táty pět set až tisíc korun, ale spokojený by byl i se dvěma stovkami.
Zelenka je pro, aby děti peníze dostávaly, samozřejmě v rozumných částkách. „Alespoň se s nimi naučí hospodařit,“ vysvětlil ředitel.
