Slon, nosorožec a orangutan. Nad zvířaty, která v ústecké zoologické zahradě obdivuje ročně více než 100 tisíc návštěvníků, visí nelichotivý otazník. Z generelu zpracovaného ředitelem zahrady Romanem Končelem vyplývá, že právě o tyto vzácné druhy zvířat by mohla zahrada do budoucna přijít.

Nevyhovující zázemí

„Řadu ikonických druhů nebude v případě zachování stávajících expozic možné chovat. Přitom nejde jen o nějaké obavy či spekulace. Už v roce 2014 došlo po úhynu posledního lachtana kalifornského k zamítnutí žádosti zoo o poskytnutí nových jedinců,“ uvádí Končel v dokumentu.

Samice nosorožce tuponosého je nejstarší v ČR, nedávno uhynul orangutan bornejský Ňuňák a slonice Kala není v dobré zdravotní kondici. Za vším stojí rovněž špatný stav větší části budov včetně infrastruktury a inženýrských sítí. Velkým problémem je ale zejména nevyhovující zázemí expozic, jež pocházejí z 70. a 80. let minulého století.

„Nejde přitom ani tak o jejich technický stav, jako spíše o stav estetický či podmínky pro chov zvířat. Celá řada mezinárodních chovných programů disponuje zcela jasně definovanými standardy, kterým se objekty v Ústí zdaleka neblíží,“ uvedl Končel.

Trendem dnešní doby je podle Končela v podobných případech využití nevyhovující expozice pro jiné, především menší druhy zvířat, nebo pro nechovné skupiny či jedince. „V provozu expozic vybudovaných ve 20. století tedy lze pokračovat, ovšem bez možnosti udržet zde chovné skupiny zmíněných ikonických druhů. Tím by mohlo dojít k ohrožení dlouhodobé pověsti ústecké zoo,“ dodal Končel.

Neutěšený stav zahrady má podle něj vliv i na návštěvnost, která dlouhodobě kolísá mezi zhruba 120 až 165 tisíci lidmi. „Jiné zoo v republice o srovnatelné velikosti a odpovídající kolekci zvířat mají návštěvnost přes 200 tisíc,“ zmínil Končel.

Předseda dozorčí rady a ústecký zastupitel Jan Eichler (ČSSD) už generel viděl. „Pan ředitel nás s ním seznámil a teď jsme si dali čas na jeho prostudování. Zřejmě už na příštím jednání dozorčí rady se o tom budeme bavit víc,“ říká Eichler, podle kterého by peníze měly jít prioritně na důležité opravy.

Děčín představí zvířata ze severu

Děčínskou zoo naopak čekají v letošním roce investice v podobě výstavby zcela nových expozic. „Stav naší zoo není tak havarijní jako v Ústí. Je to ale dáno i charakterem zahrad. Naše zoo má pouze jeden „velký“ pavilon a z převážné části přírodní výběhy bez náročných staveb,“ řekla Alena Houšková z mediálního oddělení zahrady.

Zmínila hlavně novou expozici zvířat ze severských zemí, kterou město postaví k 70. výročí otevření Zoo Děčín. „Půjde o jednoduché a nenáročné stavby s navazujícími oplocenými výběhy, ve kterých využijeme stávajících přírodních podmínek, tedy skal a vzrostlých stromů. Představíme v nich kamzíky běláky, výry virginské a rosomáky sibiřské,“ upřesnila Houšková.

Další velkou investicí bude přestavba venkovní části pavilonu opic. Staré zamřížované výběhy nahradí moderní expozice ve stylu síťovaného šapito se soustavou lanových prolézaček. Do budoucna je pak v plánu výstavba nového pavilonu pro pumy, který by měl být zrcadlovým projektem k expozici medvědů grizzly.

Zeď kolem zubrů opraví

Ve 112hektarovém Podkrušnohorském zooparku v Chomutově jsou spokojení. „Expozice sice stárnou, ale plánujeme je postupně obnovovat, případně stavět nové. Větší opravy čekají například zeď kolem výběhu zubrů,“ uvedla za zoopark Monika Tomková ze sekce marketingu.

Letos chtějí v Chomutově vypracovat projektovou dokumentaci u expozice kunovité šelmy charzy a voliéry orla skalního. Pokud vše půjde hladce, odstartovat by mohla i výstavba. „Plánujeme také začít pracovat na architektonickém řešení nové vodní expozice pro tuleně a střední části zooparku obecně. Rovněž chceme zmodernizovat informační systém v celém zooparku,“ podotkla Tomková.

Na mušce mají taktéž expozice tuleňů nebo drobné úpravy u kočkovitých šelem manulů. „Jinak ale nemáme zásadní obavy, že by nám partneři neposkytli vhodné jedince z důvodu nevyhovujících podmínek,“ dodala Tomková.