Z legendárního bigbeatového „Švermáku“ bude Music XS Club

Ve městě chybí klubová scéna a to vedlo společnost Julda k rozhodnutí, oživit někdejší první stálou bigbítovou scénou v republice a rozjet multižánrový hudební klub.

„Především lidé středního věku ve městě hudební klub postrádají, tak jsme se rozhodli, že to zkusíme," řekl Chomutovskému deníku Jaroslav Noska, programový manažer Music XS Clubu.

Oficiálně klub otevře 9. prosince křtem společně s kapelou Bejdl, Magdalénou Urbanovou, Smrtislavem a zlatým hřebem večera bude Atmo music. Večerem bude provázet známí moderátor a herec Petr Vojnar.

Následovat budou další akce napříč hudební scénou, ale i netradiční divadelní představení, nebo besedy se známými osobnostmi. „Bohužel Chomutov je malé město na to, aby se tu hrál jenom bigbeat. Jednou měsíčně však chceme lidem dobrý bigbeat nabídnout," řekl Noska.

BAVIČI I FESTIVAL

V prosinci ještě přijede Josef Náhlovský a Josef Mladý, také Václav Postránecký. Uskuteční se Vánoční koncert Pavla Callty. „V novém roce budeme pokračovat večerem s režisérem Zdeňkem Troškou, kapelou Brutus nebo písničkářem Sebastianem," poodhalil další program klubu Noska.

Zatím ve fázi úvah jsou další aktivity. Oslovil jsem některé místní kapely. Uvažujeme o tom, pořádat každý rok hudební festival, nastínil Noska.

Chomutovský Švermák patřil v letech 1963 až 1973 mezi nejnavštěvovanější bigbítové kluby. Uvolněná atmosféra komunistického režimu a nebývalá koncentrace talentů dala počátkem šedesátých let vzniknout na Chomutovsku něčemu, což už se asi nikdy nezopakuje. Podle dochovaných dokumentů byl Švermák zřejmě první stálou bigbítovou scénou v Československu. První kapela, která zde nalezla zázemí, byli Delfíni. Bubeníkem kapely byl Jan Alexa, bratr Štěpána Alexi, leadera nejznámější chomutovské skupiny Víčka.

ŠTĚPÁN ALEXA A VÍČKA

„Jsem rád, že se ve Švermáku bude zase něco dít. Věřím, že klub bude fungovat a lidé sem začnou zase chodit," řekl Štěpán. Poslední velká bigbeatová akce se ve Švěrmáku konala v červnu 2012. Byla to oslava 50. let bigbeatu. Na několikadenní akci vystoupila řada bývalých místních, i když už bohužel, nekompletních kapel. Na akci přijala pozvání i legendární kapela Uriah Heep, jejíž skladby byly nosnou částí repertoáru kapely Víčka. Na zlaté časy Švermáku vzpomíná Štěpán Alexa v rozhovoru.

Mnoho krásných hudebních zážitků poskytl v minulosti návštěvníkům klubu kytarista skupiny Víčka Štěpán Alexa.

Na Alexu se před časem obrátil manažer vznikajícího Music XS Clubu Jaroslav Noska. „Ptal se mě, zda můžou použít nějaké materiály z webových stránek Švermáku. Řekl jsem, že když se to bude týkat klubu, tak určitě," souhlasil Štěpán.

Co říkáš tomu, že tvůj oblíbený klub zase ožije?

To co tu chtějí dělat už tady jednou bylo. Není to nic nového. Nehrál se tu jen bigbeat, ale současně tu v prostorách klubu bylo i divadlo a další kulturní akce. Mě samozřejmě zajímá, na jakou muziku se hodlají zaměřit. Budou muset vycházet z toho, že klub není moc velký a provoz bude drahý. Sehnat dobrou kapelu za rozumné peníze je těžké a asi se to bez sponzorů neobejde.

Budete spolupracovat?

O tom nepadlo ani slovo, samozřejmě pokud bych mohl nějak pomoct, tak rád. Je fajn, že se někdo rozhodl oživit legendu tohohle klubu. Doufám že budou myslet i na pamětníky, protože lidé už se mi na to ptají.

Dovedeš si představit, že by se tu konala nějaká další vzpomínková akce?

To je rok od roku těžší. Hodně málo muzikantů, kteří tady vystupovali, ještě hraje. Někteří už ani nežijí, takže nevím, zda by to ještě šlo. Bohužel se to podařilo jenom mě, ale to díky tomu, že mi kluci vyšli vstříc.

První taková akce se konala v roce 1993, ta asi byla nejúspěšnější?

To bylo v Armáďáku a vystupovaly tu kapely, až na jednoho muzikanta ,v sestavách, ve kterých hráli v šedesátých a sedmdesátých letech.

Další akce následovala za deset let, ale už moc nepovedla?

Ta se už netýkala jen kapel ze Švermáku a tak se konala v Městském divadle. Účast byla velká, ale už to nebylo ono.

Přesto jsi do toho šel znovu?

Rozhodli jsme se pozvat do Švermáku jen kapely, které tu hrály. bylo to v červnu 2012 a v rámci festivalu Otevřeno. Bohužel měli jsme tu vystoupit i my, ale nedohodli jsme se. To mě moc mrzí, protože se na to spousta lidí těšila.

Dnešní mladí toho o kapele We a Víčkách moc neví, můžeš ty kapely připomenout?

Já jsem nebyl u samotného zrodu bigbítu ve Švermáku. To zažil brácha Honza s kapelou Delfíni v první polovině šedesátých let. Já dal dohromady nejprve skupinu We, předchůdce známějších Víček. Založili jsme jí v roce 1968 ve Švermáku, kde také působila. Hráli jsme hlavně vlastní tvorbu a natočili řadu hudebních nahrávek do rozhlasu. Od melodické hudby jsme postupně přešli k bluesovějšímu projevu. Zúčastňovali jsme se různých beatfestivalů a většinu vyhráli. V roce 1970 se ale kapela rozpadla.

A co Víčka?

Kapela vznikla po rozpadu The We. byli tu skvělí muzikanti. Honza Řehák na klávesy, bubeník Bobeš Kufa, basu hrál Petr Holý a já na kytaru.

Jak jste se tehdy dostali k reportoáru kapely Uriah Heep?

Někdy v roce 1971 přinesl na zkoušku náš tehdejší zvukař Jirka Kanický první album kapely, jmenovalo se Very 'eavy… Very 'umble. Pustil to a řekl nám, abychom si poslechli, jak se zpívá. Koukali jsme a pak to zkusili zahrát. Ono to šlo a tak jsme se dali do vokálů a i to se nakonec podařilo. Tak jsme pár věcí natrénovali a sklízeli s jejich repertoárem velký úspěch.

Zahraješ si ještě někdy?

Občas ano, ale je to jen na uzavřených akcích. V poslední době jsme se ale jako Víčka několikrát sešli a zahráli si pro radost. Už bez Honzy Řeháka, ale šlo nám to. Možná, že někdy někde ještě veřejně zahrajeme. Mluvil jsem i s klávesákem Milanem Kubíkem, zda by s námi nespolupracoval, říkal že jo, tak uvidíme. Určitě bychom ale nehráli pravidelně, jen pro radost.