Do největší světové soutěže akčních a dobrodružných fotografií Red Bull Illume 2016 letos poslalo svá díla více než pět tisíc fotografů ze sto dvaceti zemí. Mezi nimi i Chomutovan Miloš Štáfek. Jeho snímek „Oko" se dostal v konkurenci více než 34 tisíc fotografií mezi ty nejlepší. Proto byl pozván na slavnostní vyhlášení do amerického Chicaga.

Vítězné snímky určila mezinárodní porota složená z pěti fotoeditorů z předních mezinárodních magazínů. Ta vybrala v jedenácti kategoriích 55 nejzajímavějších snímků.

„Stále je pro mě neuvěřitelné, že je mezi nimi i můj. Že se to povedlo. V soutěži jsou top fotografové extrémních sportů z celého světa samí profesionálové, co se tím živí. A já mezi nimi," ještě dodatečně se podivuje Miloš Štáfek. „Když mi přišlo pozvání do Chicaga, zděsil jsem se, protože neumím moc anglicky. Myslel jsem, že to nezvládnu. Naštěstí tam jeli také kamarádi fotografové z Čech, tak to ze mě spadlo," dodává 34letý fotograf, který už je zase zpátky doma.

Pobyt v Chicagu i slavnostní ceremoniál v Institutu umění Millennium Park, výstavu a následnou afterparty si však neskutečně užil. „Účastnili jsme se workshopů, seminářů, vyzkoušeli jsme si různé foťáky a práci se světlem. Také jsme hodně chodili po městě, jedli, pili pivo a poznávali Chicago," usmívá se fotograf. „Užili jsme si ceremoniál i afterparty, na které jsme skončili až v pět hodin ráno," zubí se.

Do světového finále se Miloš Štáfek dostal díky fotografii s názvem Oko, na které sjíždí známý český MTB freerider Richard Gasperotti alias Gaspi bobovou dráhu v Klášterci nad Ohří. Dostala se mezi pět nejlepších fotografií v kategorii Enhance (zvýšení či vylepšení). Nyní obletí svět díky výstavě Red Bull Illume Exhibit Tour.

OKO. Snímek, který se v kategorii Enhance dostal mezi pět nejlepších. Zdroj: Miloš ŠtáfekOKO. Snímek, který se v kategorii Enhance dostal mezi pět nejlepších. Autor: Miloš Štáfek

Vítězný snímek spatří také Chomutované, ačkoli to nebude v klasické galerii ani na žádné tematické výstavě. Od příštího týdne bude zdobit Café Rouge na náměstí 1. máje.

ROZHOVOR S FOTOGRAFEM MILOŠEM ŠTÁFKEM Fotograf Miloš Štáfek.Zdroj: archiv Miloše Štáfka

„Musel jsem ořezat větve, co překážely, a vylézt do patnácti metrů"

S fotografiemi Miloše Štáfka se Chomutované setkávají řadu let. Jen letos měl tři výstavy, z toho dvě v rámci nezávislého festivalu Obnaženi, fotí také ve svém ateliéru v Kadaňské ulici v Chomutově. Naposledy si připsal úspěch díky mimořádnému úspěchu v celosvětové prestižní soutěži Red Bull Illume Image Quest 2016 v americkém Chicagu, z jejíhož finále se nedávno vrátil zpět domů. Při té příležitosti si ho Chomutovský deník vyzpovídal.

Zúčastnil jste se fotografické soutěže takové prestiže poprvé?
Ne, už před třemi lety. Na soutěž Red Bull Illume Image Quest mi dal tip kamarád, který tam asi tak před deseti lety vyhrál. Řekl, ať tam zkusím něco poslat, tak jsem to udělal a dostal se tenkrát do semifinále. Byl jsem mezi top 25. Pak jsem neměl nic, co bych tam poslal, až letos na jaře.

Neměl jste do soutěže co poslat? Když se tolik věnujete focení, člověk by myslel, že máte spoustu materiálu a nápadů…
Spousta nápadů je, materiálu taky. Spíš jsem neměl nic vhodného, s čím bych byl spokojený.
Až teď jsem měl něco v ruce. Udělal jsem fotomontáž s názvem „Oko" a poslal ji do kategorie Enhance.

Dá se popsat práce na takovéto fotografii?
Základ byla fotka, která tvoří ten spodek. Je to zatáčka v Klášterci nad Ohří na bobové dráze, kde jsme fotili projekt „Kill Hill!". Na kole je Gaspi (Richard Gasperotti, známý MTB freerider). Pak jsem ji otočil a udělal takové polooko, to se mi ale nelíbilo, tak jsem si řekl, že bych mohl udělat oko a přidal jsem dvě strany. Jsou to vlastně pootáčené a naspojované čtyři fotky. Dalo to tak deset hodin práce na počítači, aby to vypadalo takhle.

Jak vypadala práce v terénu?
Trvalo dvě hodiny, než jsem si vybral tu zatáčku a veliký strom. Musel jsem ořezat větve, co tam překážely a pak vylézt tak do patnácti metrů.

Počkejte, vy jste fotil ze stromu?
Ano přesně tak. Jenže tam překážely další stromy, tak jsem je přivázal lanem a stáhl je. Udělal jsem asi šest pokusů a vyšlo to takhle.

Pak práce v terénu trvala déle než dvě hodiny. Přece jen než svážete stromy, ořežete větve, vyšplháte do výšky…
Ta fotka trvala s přípravou dvě hodiny, ale jinak jsme byli na té bobovce dva dny, protože jsme nefotili jen tohle ale točili a fotili na ten projekt „Kill Hill!".

Fotil jste s vědomím, že výsledek bude opravdu dobrý?
Ne, vůbec. To nejde nikdy.

Vždy máte tak komplikovanou přípravu?
Spíš dělám spontánně. Když mi to nejde, dělám víc pokusů, dokud to nevypadá tak, jak chci. Někdy to nedopadne a smažu to.

Máte oblíbené náměty na focení?
Hlavně jsem poslední dobou moc nefotil, protože jsem měl hodně práce. Dělal jsem ještě ve fabrice, takže jsem neměl čas. Byla jen práce a rodina. Dal jsem výpověď, tak to snad bude lepší.

Asi je těžké uživit se jen fotografováním a dělat ho na vysoké úrovni.
To tady nejde.
Chtěl bych to skloubit tak, abych měl čas na rodinu, na focení a ještě nějaký vedlejšák, abych byl svým pánem.

Vzal jste si volno, abyste se mohl focení víc věnovat. Máte nějaké projekty?
Projekty a nápady mám v hlavě pořád. Teď ale budu asi spíš fotit rodinky v ateliéru a vánoční fotky.

Fotíte tedy i komerčně…
Fotím i komerčně, ale jen do té míry, abych se z toho nezbláznil.

A máte nějakou další metu, která se týká volné tvorby?
Když je nějaká soutěž, pošlu tam fotku. Teď mi například napsali z Reflexu, že jsem v top desítce s akty. Když mám fotku, pošlu jí. Nedělám to tak, že bych fotil kvůli soutěži. Vždycky vytáhnu něco z šuplíku.

Povězte více o sobě, jak jste se dostal k focení?
Začalo to, když jsem začal ve čtrnácti jezdit na skejtu. Chodili jsme po městě s bráchou a kámošema a fotili si triky. Nějak se to vyvíjelo až doteď. Tedy dvacet let.

Vy tedy samouk?
Všechno jsem se naučil sám. Úplně vše. Základem bylo, když jsem měl v roce 2004 novou digitální zrcadlovku. Najednou šel vývoj rychle dopředu. Hned jsem viděl, jak záběr vypadá a mohl ho opravit. Dovolilo mi to víc experimentovat a nastavit si věci, aby to bylo přesnější.

Co musí mít fotka, aby byla skvělá?
Jsou tu pravidla jako je kompozice a světlo. Ale já na to vlastně moc nehraju. Dělám, jak to vidím a cítím. Snažím se být inovativní.