Mexičané z ní pálí tequillu nebo pálenku mezcal a kvašenou šťávu z ní si oblíbili indiáni. Exotická rostlina s tlustými ostnatými listy, která dobře snáší teplo a sucho, se zabydlela také v Klášterci nad Ohří, kde ji šíří na suché záhony. Ve městech se stále více objevují rostliny, které nejsou náročné na vodu. Na druhou stranu se radnice v okrese snaží zavést více pítek a dalšího typu osvěžení, aby v rozpálených centrech netrpěli lidé ani zvířata.

Například Kadaň před létem přidala tři nová pítka. Jsou v historickém středu v Čechově ulici, v parku ve Smetanových sadech, kde si ho přály maminky s dětmi, a další přibylo na sídlišti D. Pítka jsou dlouhodoběji na sídlišti E, ve Švermově ulici a na náměstí, kde se mohou osvěžit lidé i psi. „Máme to pokryté a chceme pokračovat dál,“ zmínil starosta Kadaně Jiří Kulhánek. Pítka město zařídilo dokonce i ptákům a veverkám, posázelo jimi své parky. Zchlazení od hlavy k patě ovšem nabízí moderní fontána na Studentském náměstí, ve které se s oblibou prohánějí děti.

V Chomutově pokukují po veřejných mlhovištích s jemnou a osvěžující tříští drobných kapek. „Mlhoviště mají některé naše školky a děti jsou jimi nadšené. Zpříjemnila by pobyt ve městě,“ řekl náměstek primátora Milan Märc. „Navíc je to poměrně levná záležitost a spotřeba vody je překvapivě nízká,“ dodal. Podle jeho představ by bylo ideální zařídit mlžnou bránu u hlavního autobusového nádraží, na náměstí 1. máje a v areálu Domovinka, který slouží dětem a sportovcům a v němž chybí vzrostlé stromy.

Otázkou je, jestli se podaří novinku zavést ještě letos. Pokud ji vedení města prosadí, nejspíš nabídne osvěžení příští léto.

Stejnou vychytávku by rádi zavedli také v centru Jirkova. Ve městě v minulosti instalovali jedno pítko u hasičské zbrojnice, zůstalo ale osiřelé.

Agáve i akáty

V Klášterci nad Ohří nemají pítka a ani neuvažují o mlhovišti. „Zato se lidé mohou osvěžit minerálními prameny v lázních,“ s úsměvem doporučila mluvčí radnice Adéla Václavíková. Klášterečtí jsou také pokrokoví v hospodaření se zelení. Zavádějí květnaté louky a místa, kde neroste tráva, raději přeměňují ve skalnaté či kamenité záhony s odolnými rostlinami a trávami.

„Jedná se v našich krajích o nezvyklý, ale v budoucnu pravděpodobně stále častější způsob výsadeb,“ konstatoval Libor Kocáb z odboru místního hospodářství. Na výsluní se daří například právě agáve. Roste před zámkem, v lázních i na suchém záhonu v Chomutovské ulici.

Napříč městy se začalo více objevovat luční kvítí a levandulové záhony. Chomutov se chce do budoucna zaměřit také na stromy, které lépe zvládají sucho. Jde například o akáty, sophory, katalpy, okrasné třešně či jabloně nebo javory babyky.

Všechna města na Chomutovsku reagují na měnící se klima tak, že trávníky sekají „navysoko“ a méně často, aby udržovaly vláhu. Více také investují do závlahových vaků umisťovaných k nově vysazeným stromům.