„Kdo ještě potřebuje rukavice, pytel nebo nemá poukázku na buřt, přijďte sem ke mně," hlásí do megafonu Martin Šultys alias Mravenec. Je devět hodin dopoledne a před správní budovu Povodí Ohře se sešly desítky lidí (celkem je jich napočítáno 109). Většinou jsou to junáci, kteří akci organizují – skauti, světlušky i vlčata. Ale přišlo i několik rodin s dětmi. I hodně malými dětmi. Výchova, jak má být!

Průvod se pak vydává na pochod údolím. Chumel lidí se postupně rozděluje. Někteří jdou po pravé části údolí, kde není cesta. Louky jsou ale hodně podmáčené, takže většina rodin se drží právě u cyklostezky. Někteří jdou pěšinou v lese. A jedna parta dokonce jela autem směrem k I. mlýnu, aby uklidila horní část údolí.

Nepořádek cestou sbírají poctivě všichni. Děti, tátové i maminky. V pytlích končí většinou drobné odpadky. Nedopalky, kusy papírů, víčka od plastových lahví, sem tam skleněné střepy. Rozhodně je toho méně než loni. Nebo se to jen zdá? „Nezdá," ubezpečuje šéf místních junáků Zbyněk Nejezchleba alias Boiler. „Letos jsme nešli kolem garáží, protože místní si tam udělali brigádu a už nebylo tolik co uklízet. Ale i tak bylo údolí čistější."

Zatímco rodiče se snaží dětem mezi sbíráním vajglů vysvětlovat, proč si příroda takovou pomoc zaslouží, caparti se povětšinou ptají po cíli (včetně pětiletého syna autora článku). Tam je totiž čekají oheň, buřty a lízátka. Lákavá tečka.

Úklid Bezručova údolí, kterého se účastní i veřejnost, pořádají chomutovští skauti nepřetržitě od roku 1999. Letos byla akce zároveň součástí projektu Ukliďme Česko.

Poznámka pod čarou: Třeba příště?Škoda, že se (podobně jako loni) na akci neukázal nějaký politik z vedení města. Oficiální podpora „městem" a pomoc technických služeb jsou fajn, ale byť i jen jedny ruce navíc by mi byly sympatičtější.  Chápu, ti noví mají dost práce. Ale třeba očista města začíná u těch vajglů podél cyklostezky, ne u personálních čistech v městských organizacích…  Josef Dušek, šéfredaktor