Filipojakubská noc, tedy noc ze 30. dubna na 1. květen, letos připadá na úterý. Tradičně bohatý program nabízí v zooparku, začíná se tam v 16 hodin. „Zveme všechny malé i velké čarodějnice a čaroděje. Přijďte k nám do zooparku oslavit 30. dubna filipojakubskou noc. Na úterní večer jsme připravili tradiční program v areálu dětské zoo. Středem veškerého dění bude samozřejmě zapálená vatra připravená i pro opečení buřtů, pokud si je přinesete. Vidlice k dispozici máme," zve chomutovská zoo.

Nejen oheň ale bude lákat k návštěvě. „Děti pobaví klauni Pipi a Jája, pro dospělé zahraje starší klasické hity kapela Nepitch Band. A samozřejmě proběhne soutěž o nejhezčí masku. Těšíme se od 16 do 19 hodin. Neplatí se nic navíc, pouze klasické vstupné," dodal zoopark.

Takhle se v zooparku pálila čarodějnice loni:

Pálení čarodějnic, kombinace otevřeného ohně a často množství alkoholu, nebo jen obyčejná nedbalost a nepozornost, mohou být zdrojem různých průšvihů.

Od poničení majetku až po různá zranění. Před riziky pravidelně varují především hasiči. Byť například loni nevyjeli v kraji k této akci ani jednou. „V noci z 30. 4. na 1. 5. 2023 byly v Ústeckém kraji nahlášené čtyři požáry. Ani jeden neměl souvislost s takzvaným pálením čarodějnic,“ potvrdil za profesionální jednotky Lukáš Marvan, mluvčí Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje. Doplnil, že se jednalo o případy zahoření zásuvky v bytě, požár černé skládky a dvakrát hořela popelnice.

A takhle v roce 2022:

Jak se tedy při pálení hranice podle hasičů správně chovat? Předně je vhodné akci náležitě ohlásit hasičům. Oheň musí být v bezpečné vzdálenosti od všech objektů, budov, lesa a dalších porostů. Nesmí zaplanout při dlouhotrvajícím suchu nebo při silném větru. Hrozilo by rychlé rozšíření požáru. Není bezpečné používat hořlavé kapaliny k podpálení vatry, nechávat oheň bez dozoru nebo dokonce do něj vhazovat pyrotechniku. Naopak je třeba mít po ruce dostatek hasiva - vody nebo písku, a po důkladném uhašení na konci akce nejméně osm hodin místo kontrolovat.

Není náhodou, že pálení čarodějnic v mnoha obcích „jistí“, případně přímo pořádají místní jednotky dobrovolných hasičů.

Proč pálíme čarodějnice?

Jde o lidový zvyk, rozšířený zejména v Evropě. V noci z 30. dubna na 1. května se lidé scházejí u zapálených ohňů, původně šlo o pálení starého klestí a dalšího nepořádku z pozemků uklizených po zimě. Zároveň se oslavuje příchod jara. Někde je zvykem stavění májky. V řadě pověr je zapalování ohňů očistným rituálem a také ochranou před zlými duchy a démony, až později konkrétně čarodějnicemi. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti.

Filipojakubská či také Valpuržina noc byla pokládána za magickou, lidé věřili, že se otevírají různé jeskyně a podzemní sluje s poklady. Není bez zajímavosti, že jedním z hlavních poselství byla zřejmě také oslava plodnosti.

Termín koresponduje s keltským svátkem Beltain (či Beltine). I v tomto případě je hlavním motivem oslava příchodu jara a tepla, zrození, a lidé se připravují na to, že budou po zimě zase hospodařit na poli. Slaví se jako protipól Samhainu (Halloweenu), přesně po půl roce. Oheň měl symbolicky očistit lidi i zvířata od neduhů a nečistých myšlenek, které se nashromáždily v temném zimním období. V domácích krbech se ohně uhasily a zapálily se nové.

V předvečer Beltainu se milenci vydávali do lesů, květen potom byl svátkem milostných her a z této doby možná také pochází líbání pod rozkvetlým stromem na 1. máje.

Mohlo by vás zajímat: Suchá jako tabák, zoufají si vinaři od Nechranic. Révu spálil mráz

Zdroj: Deník/ Miroslava Šebestová