Na prvních dvou střechách už raší tráva, další jsou na řadě. Zázemí softbalového a fotbalového hřiště jsou vybavená retenčními nádržemi, do kterých stéká dešťová voda pro zálivku. Hotová jsou také dvě mlhoviště, plánuje se fontána v Přemyslově ulici a v přípravné fázi je řada dalších záměrů včetně fotovoltaických panelů na střeše magistrátu. Chomutov si takto odškrtává první body z plánu na přizpůsobení se klimatu, který přijal před rokem kvůli sílícímu teplu a suchu.

Město si vytipovalo devět veřejných budov, které se hodí pro záchyt srážkové vody. Mezi nimi je dům okresní vojenské správy v Chelčického ulici, který má projít rekonstrukcí, a zpracované jsou projektové záměry pro obří retenční nádrže ve dvou areálech Technických služeb. Voda z nich může být využívaná například pro zalévání, kropení silnic i mytí aut.

Zelené střechy už jsou na dvou přístřešcích autobusových zastávek. Jeden je v Palackého ulici před Galerií Pošta, další u školy na Kadaňské. Další má letos přibýt na budově mateřinky Radost v centru Chomutova, další dvě na Palackého ulici a Zahradní budou na řadě v dalších letech. Je to v rámci stavebních úprav, kdy školky získávají nové zateplení a vzduchotechniku.

„Uvažujeme také o zachytávání dešťové vody ze střechy Aquasvěta, jeho parkoviště a blízké lokality s rodinnými domky,“ uvedla vedoucí investic a rozvoje Hana Nováková. V tomto případě má ale sloužit jako trvalý zdroj pro dopouštění Kamencového jezera. V dalším plánu se bude řešit také voda vypouštěná z bazénů, která prochází pískovými filtry a neobsahuje chlór. V současnosti se odvádí do nádrže Banda, která je revírem rybářů, nově má být svedená do jezera.

Město také pracuje na takzvané modrozelené infrastruktuře na Březenecké. „Pracujeme na studii využití dešťové vody, která by navýšila kapacitu tamního jezírka,“ přiblížila Nováková. „Přitéká do něj voda z přivaděče a dál vtéká do zooparku, do expozice tuleňů,“ doplnila. Přípojky, které dostanou vodu z dešťové kanalizace do jezírka, tak podpoří lepší životní podmínky těchto zvířat.

Hotová jsou dvě mlhoviště ve školkách a v přípravné fázi je fontána, která vznikne v Přemyslově ulici před vchodem do areálu Kamencového jezera. Ta je součástí širších plánů podle architektonické studie, stejně jako plánované zelené střechy u vstupních budov. Práce začnou už letos v létě.

Panely na střeše magistrátu

Využití může získat i střecha magistrátu ve Zborovské ulici, kam chce město umístit solární panely a přispět tak nejen ekologii, ale i do pokladny. „Příjem by mohl pokrývat až padesát procent nákladů na provoz celé budovy,“ upozornila vedoucí odboru investic.

Na „zelený“ plán přistoupila koalice ve složení ANO, Nový sever a KSČM po naléhání opozičního hnutí PRO Chomutov, jehož zastupitelé vypracovali původní návrh. Následně ho rozpracovali odborníci, politici a pracovníci několika odborů magistrátu. O tom, nakolik se jeho body daří plnit, se chomutovští zastupitelé informovali na dubnovém zasedání. Podle Mariana Bystroně (PRO Chomutov) je posun nevelký.

„Po roce covidu asi nelze očekávat, že by se něco zásadně změnilo. Na zprávě je ale smutné, že se snaží drobnosti vydávat za plnění plánu – například zelené střechy na přístřešcích nebo elektromobily pro zoopark, když ten nemá z principu jinou možnost než využívat právě je a pořídit by je musel i bez koncepce,“ dodal.

Primátor Chomutova Marek Hrabáč (ANO) naopak pozitivně hodnotí, že se politické strany shodly na přístupu k ekologii. „Posuny nebyly kvůli covidu velké. Spíše máme schválené projekty a hlásíme se o dotace,“ podotkl. „Největší posun ale byl, že jsme našli společnou řeč v rámci koalice, protože ekologie nebyla hlavní tematickou linií v našich programech. To vnímám jako důležité,“ zdůraznil.

Teplejšímu a suššímu klimatu se snaží přizpůsobit také v dalších městech kraje. V Ústí nad Labem město chystá velký projekt na fotovoltaické elektrárny, které mají být na všech plochých střechách v jeho majetku. Tématem je tam i připojení se k Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima.

V Žatci se v rámci plánované obnovy městských parků pod nemocnicí počítá se zadržováním vody v krajině. Parky ještě před sto lety překypovaly vláhou, výstavba a drenáže ale vodu odvedly jinam.

V Bořislavi na Teplicku vybudovali kvůli boji se suchem dvě umělé nádrže, další je ve Rtyni nad Bílinou. Podobně se zařídili i ve Vlčí na Děčínsku a Býčkovicích na Litoměřicku.

V Mstišově u Teplic také architekti navrhli skvost – rodinný dům se zelenou střechou, která je bezúdržbová a má bezkonkurenční izolační vlastnosti.