„Sudetská župa je pro mnohé dnešní obyvatele bývalých Sudet už neznámý pojem. Z pohledu historie to však není tak dávno, kdy její obyvatelé včetně Chomutovska vítali její vznik s jásotem a upřímnou radostí,“ připomněl historik a kurátor výstavy Jiří Kopica. „Absolutní většina občanů Chomutova totiž byla německé národnosti a přála si být součástí Německa. Obsazení Sudet pro ně bylo osvobození. Bylo to splněné přání,“ dodal. Přesto ne všichni byli stoupenci Adolfa Hitlera.

Po začlenění Sudet do třetí říše se otevřela neomezená autobusová a železniční doprava s Německem, naopak spojení s českým vnitrozemím se na hranicích kontrolovalo. S příchodem nacistů také Chomutov zažil prvotní hromadnou domovní výstavbu sídlišť. Do té doby měla sudetská župa nedostatek bytů, mnohé z nich byly navíc přeplněné.

„První sídlištní blok byl postaven drážďanskou společností pro výstavbu železničářských bytů v roce 1939. Vymezují jej ulice Kadaňská, Sokolská, Palachova a Fibichova,“ popsal tým chomutovských muzejníků na informačních panelech. „Naprostá většina chomutovských domů však vznikla z iniciativy společnosti Domov Sudety, realizující státní politiku výstavby bytů. Společnost postavila v Chomutově dvě sídliště, první u nemocnice, druhé na okraji města.“ To vzniklo u vrchu Hůrka, kde vyrostla rozsáhlá kolonie 80 přízemních rodinných domků. Ty spojily Blanickou ulici s ulicí Elišky Krásnohorské a vytvořily dvě nové ulice, Sládkovu a Slezskou.

Městská věž v Chomutově za svítání.
Chomutov naplní věž interaktivní výstavou. Ukáže průmyslové úspěchy

Většinu potravin lidé mohli získat až na základě potravinových lístků, které byly jiné pro místní Němce a jiné pro Čechy usazené v Sudetech. Ti měli zpravidla nižší příděly, protože byli považováni za občany druhé kategorie.

Většina firem se musela přeorientovat na válečnou výrobu. To pochopitelně postihlo i Mannesmannovy závody. Pro válečné potřeby podnik vyráběl součásti munice, pláště dělových hlavní, součástky pro tanky a dopravní prostředky, potrubí letadel, těla pancéřových pěstí a trubky pro energetický, chemický a olejářský průmysl. Právě kvůli válečné produkci se místní průmysl stal cílem leteckých náletů spojeneckých vojsk, které po čase začaly ohrožovat místní obyvatele.

Výstava Chomutovsko pod hákovým křížem ideově vychází z výstavy Naděje, zklamání a strach, kterou před dvěma lety připravilo děčínské muzeum. Odsud také pochází část exponátů, další si chomutovské muzeum zapůjčilo od muzea v Liberci, většina ale pochází z jeho vlastních depozitářů. Jde o části uniforem, plakáty, reklamní cedule, většinou se ale jedná o civilní věci, které lidé využívali v běžném životě. Na výstavě je tak k vidění ukázka tehdejší měny, potravinových lístků, toho, co měla tehdejší hospodyně ve skříni, jak vypadala kuchyně, hračky, pracovní stůl, nebo kufry vyhnaných Němců.

Parní lokomotiva 464.102 „Ušatá“ z roku 1940. Depozitář Národního technického muzea v Chomutově.
Ušatá i lázeňská Serényi. Muzeum v Chomutově ukazuje další unikátní lokomotivy

„Všechny exponáty jsou tu vzácné. Jejich hodnota je nevyčíslitelná,“ upozornil kurátor výstavy Kopica. „Velmi zajímavé je například výroční album z Mannesmannky, která vyráběla válečný materiál, a s tím spojené fotografie po náletech,“ dodal.

Vysoce cenné exponáty pocházejí z Liberce, které bylo centrem sudetské župy. „Máme tady cestovní pas a hodinky Karla Hermanna Franka – kata Lidic a také jeho skleněné oko. Přišel o něj jako školák. To jsou takové ,špeky´ této výstavy,“ vyzdvihl Kopica.

Výstava je umístěná v budově starobylé radnice na náměstí 1. máje. Potrvá do 26. října.

Mohlo by vás zajímat: Chomutovské Kamencové jezero má novou recepci i web. Podívejte se

Zdroj: Deník/Miroslava Šebestová