Na louce mezi Kadaní a Prunéřovem se ve středu 14. června ráno sešli dobrovolníci, aby ochránili mláďata před sečí. Svolávají se takto každý den na různých místech Chomutovska. Jednou v Hrušovanech, podruhé v Křimově, Vysoké Peci, Klášterci nad Ohří nebo právě u Prunéřova. Bývá to ráno v pět než zamíří do práce.

„Žádnej chlap, co? Nechce se jim,” zhodnotí se smíchem obsazení skupiny obchoďačka Martina. Dorazila se dvěma kamarádkami, protože předchozí večer zachytila výzvu na sociálních sítích. Jedna pracuje v galerii v Kadani, další je personalistka v klášterecké firmě. Přivedl je zájem pomoct přírodě. „Myslím si, že jako lidstvo konáme velmi nechutně, takže se tímto malinkým krokem můžeme omluvit za jeho konání,” potvrzuje jedna z žen.

Budík na čtvrtou si nařídila také Mirka, která bydlí v jirkovském Březenci, ačkoli se o akci dozvěděla v noci předtím. „Muž mi nechtěl věřit, že to myslím vážně a fakt vstanu. Já se ale hrozně těšila, požádala jsem ho, aby ráno odvezl děti do školy, protože pojedu sem,” prozrazuje.

Ilustrační foto
Případ tragické havárie, při níž uhořel muž v Klášterci, převzal jiný soudce

Na louce se postupně sejde deset dobrovolnic včetně sedmileté Terezky, která přemluvila maminku. Už se podobné akce třikrát zúčastnily a odměnou byl pohled zblízka na zachráněné srnče.

Do skupiny patří hlavně členové spolku Bady, který byl založený, aby pomáhal, poskytoval dočasný azyl a péči zvířatům v nouzi. Přijíždějí vybavení koši a tyčemi, aby přikryli tělo mláděte a označili, kde se nachází. Zemědělský stroj se mu díky tomu vyhne. Koše zemědělci po seči odklopí, aby si pro srnče mohla přijít máma. Hlavním nástrojem je ovšem dron s termovizí, díky kterému se daří důkladně prohledat celou louku. Na zemi ho rozkládá šéfka spolku Radka Petrlíková.

„Bez dronu ani ránu, je to obrovská pomoc. Najít srnčata bez něj by bylo o velké náhodě,” konstatuje. „Mají totiž zakódováno, aby se v případě nebezpečí přimáčkla k zemi. Kolikrát i když máme místo určené dronem, máme co dělat, abychom na mládě nešlápli, než ho najdeme,” popisuje. Termovize ale vidí vše, co vydává teplo a drobné tělíčko jí neujde.

Velmi frekventovaná křižovatka na I/13 mezi Chomutovem, Kláštercem a Kadaní se má proměnit na kruhový objezd.
Křížení mezi Chomutovem, Kláštercem a Kadaní se promění. Vznikne kruhový objezd

Přesto dobrovolnice vytvoří dvoumetrové rozestupy a procházejí mořem vysoké mokré trávy. Než prohlédnou jedenáctihektarový pozemek, uplyne více než hodina. Ve vzduchu nad nimi bzučí dron, který řídí Radka a z padesátimetrové výšky snímá povrch. Na obrazovce, kde má nastavenou oblast měření, termokamera dronu automaticky vyhledává nejstudenější a nejteplejší bod. Dobrovolnice jsou vidět jako červená pohybující se pole. Stejně tak by svítilo i tělo zvířete. Jak se s přibývajícím časem otepluje země, červená ale i cesta a krtince. Žádné srnče neukáže.

„Nejsou tu asi proto, že sem chodí pejskaři,” zhodnotí Radka. Akci vidí jako úspěšnou. Na některých účastnicích je ale vidět drobné zklamání. Přišly, aby byly prospěšné. Také se ale těšily, že uvidí důvod svého snažení zblízka. Možná to vyjde na dalších dvou loukách, které jsou nedaleko odsud. Než se tam vydají, vylévají vodu z holínek a ždímají ponožky. Kalhoty mají mokré až po stehna.

Z chomutovského zooparku zamířilo do Španělska mládě orlosupa bradatého. Je to již třetí orlosupice, která tam bude vypuštěna v rámci projektu návratu těchto dravců do volné přírody.
Orlosup z Chomutova zamířil do Španělska. Pomůže při návratu dravců do přírody

Dobrovolníci vyhledávají srnčata hlavně na loukách společnosti Agrocom Hrušovany. Ta je aktivitou spolku Bady nadšená. „Ujal se toho opravdu s grácií,” ocenil jednatel Jakub Bodnárik. „Porosty, které hlásíme, že budeme sekat, důkladně procházejí a prolétávají. Když najdou srnčata, přikrývají je nebo vynášejí, aby jim sekačka neuškodila na životě. Historicky to takto určitě nefungovalo. Hlásili jsme to myslivcům, kteří se snažili louky prochodit, určitě ale nebyli schopni vše odhalit,” podotkl. Potíž je v tom, že mláďata nemají vyvinuté pachové žlázy, takže myslivečtí psi cítí jen matku, která však úmyslně odvádí stopu pryč.

Spolek začal se záchranou letos na konci května a pokračovat chce do konce června. Je to období, kdy se rodí srnčata a zároveň zemědělci vyrážejí na luka. Pod jejich stroji ale v rámci celého Česka každoročně umírají desítky tisíc mláďat.

Ruční výrobky kadaňské cihelny.
Cihly s příběhem. Z Kadaně putují na Pražský hrad, Karlštejn i do chalup

„Zvířatům pomáháme dlouhodobě. Loni jsme například piplali srnčátko a tuto problematiku jsme začali více vnímat. Zdá se nám, že je opomíjená,” vysvětlila šéfka spolku. „Jsou tu samozřejmě myslivci a hrstky jednotlivců, nikdo to ale neřeší aktivně a ve velkém,” myslí si.

Kvůli srnčatům spolek původně uspořádal finanční sbírku na dron s termovizí za 150 tisíc korun, teď s ním létá. Nově se přes platformu Donio snaží shromáždit finance na další, klidně z druhé ruky.