Ústecký kraj je silně poškozený těžbou hnědého uhlí a navazující výrobou energie, proto se ke studii národního institutu nabízel. Vědci se podrobně podívali na změny v chování tamních lidí od začátku 90. let. „Odsíření snížilo hodnoty znečištění pod hygienické normy napříč regionem,“ uvedl vedoucí výzkumu z Masarykovy univerzity Štěpán Mikula. „Ne všechny obce však zažily stejné zlepšení životního prostředí. Ty, které byly před odsířením relativně méně znečištěné, zažily menší zlepšení než ty, které naopak v 80. letech trpěly extrémními koncentracemi znečištění,“ doplnil.

Před čtyřmi dekádami dosahovaly průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého v silně zasažených obcích extrémních hodnot, které mají srovnání s čínským Pekingem na začátku milénia. „Vysoké koncentrace škodlivin v ovzduší ovlivnily i kvalitu života obyvatel. Průměrná délka života v pánevních okresech byla oproti zbytku Československa o dva až tři roky nižší a na znečištěné ovzduší svým zdravím doplácely zvláště děti,“ přiblížil Mikula.

Březno má šest dětských hřišť.
Mezi šachtou a elektrárnou: Práší se stále, je ale zeleněji, chválí lidé Březno

Komunistický režim si toho byl vědom, raději ale držel Severočechy v nevědomosti. Zásadní poškození životního prostředí ovšem zcela utajit nešlo, a tak se řada lidí začala přirozeně stěhovat pryč. To byl pro vládu problém, jelikož potřebovala pracovní sílu v místě, které produkuje energetickou surovinu. Změnu přinesla až sametová revoluce s programem odsiřování. Nějakou dobu to ale trvalo.

Smutný vítěz devadesátek – Chomutov

Například Český hydrometeorologický ústav má rozptylové modely, které odhadují úrovně koncentrace oxidu siřičitého v první polovině 90. let. Modely pro toto období fakticky rozdělily obce v regionu do několika kategorií.

„Nejméně znečištěné ležely na jihovýchodním okraji kraje. Míra znečištění potom rostla směrem ke Krušným horám,“ podotkl Mikula. „Smutným vítězem roku 1994 byl Chomutov, který byl jako jediný v nejvyšší kategorii s průměrnou koncentrací oxidu siřičitého 70 mikrogramů na metr krychlový,“ upřesnil.

Dusná 80. léta

Na 80. léta v Chomutově nerada vzpomíná například Libuše Černíková, které se v jejich průběh podařilo s rodinou přestěhovat do jižních Čech. „Podzim byl období mlh a smogu. Bylo to hrozně nepříjemné. Autobusy jezdily označené žlutými praporky na znamení, že smog překročil nějakou hranici, a tak nemáme zbytečně chodit ven, větrat a sportovat,“ vylíčila. Hlavně však byly často nemocné obě její děti. „Odnášela to hlavně mladší dcera, která měla každou chvíli zánět průdušek,“ doplnila.

Podle Milady Kratochvílové, která na Chomutovsku žije dodnes, byla ještě horší 70. léta. „Jezdívali jsme do Liberce a pamatuji si, že mezi Bílinou a Ústím nad Labem nebylo kvůli mlze a smogu vidět na silnici. Takový to byl sajrajt. Po silnici šel vždy člověk, ruku na kapotě auta a vzadu další. Takhle se „jezdilo“. Ťukáním do karoserie se dávalo znamení, jestli zastavit nebo se rozjet. Byly to šílené cesty,“ zavzpomínala sedmdesátnice.

Vizualizace elektrárny UCED.
V Chomutově by mohla vyrůst paroplynová elektrárna. Vedle spalovny

Na severu Čech ale zůstala. „Odstěhovala bych se, jelikož jsem astmatička, lékařka mi to doporučovala. Jenže to nebylo tak jednoduché jako dnes. Byty k pronájmu nebyly, šanci člověk měl leda, když se mu sešly peníze na domek,” uvedla.

Výzkum podle vědců ukázal, že přijetí nových regulací v 90. letech nejen zlepšilo kvalitu životního prostředí, ale také přesvědčilo obyvatele, aby přestali z regionu odcházet. Případ zlepšení životního prostředí v severních Čechách je podle nich zajímavý i v mezinárodních souvislostech.

„Dosažení nebývale velkého a rychlého zlepšení životního prostředí díky využití nových importovaných technologií vytvořilo situaci, která nám umožňuje identifikovat vztah mezi znečištěním životního prostředí a migračním chováním s větší přesností a jistotou,“ dodal vedoucí výzkumu Mikula.

SYRI je virtuální vědecký hub, který sdružuje odborníky z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a ústavů Akademie věd ČR. Jeho cílem je propojit vědce, kteří by spolu jinak nespolupracovali, a nabízet řešení a doporučení v reálném čase.

Mohlo by vás zajímat: Nadace nabídla Chomutovu k odkupu pozemky v zooparku. Za 12 milionů

Zdroj: Deník/Miroslava Šebestová