Pomohly výrazné škrty. Krátily se investice, přesouvaly se do letošního roku a radní také žádali, aby se výdaje úřadu snížily o 16 procent za rok. V případě příspěvkových organizací, což jsou mimo jiné školy, se jednalo o dvě procenta za rok.

„Zavedli jsme poměrně důrazná restriktivní opatření, která reagovala na dopady covidové krize z předcházejícího období,“ potvrdil hlavní ekonom města Jan Mareš. „Díky restrikcím provozních výdajů město uspořilo neuvěřitelných 245,5 milionů korun, které se skládají z pokrytého deficitu 133,5 milionů, řádné splátky úvěru 49,2 milionů a konečného výsledku hospodaření ve výši 97,7 milionů,“ představil výsledná čísla.

Netknutý úvěr

Zajímavostí je, že netknutý zůstal i úvěr ve výši 200 milionů. Když o něm představitelé Chomutova v závěru roku 2020 rozhodli, vysloužili si kritiku, že dopustili, aby se město v nejisté době zadlužilo. Ve skutečnosti dokázal ekonomický odbor z této hromady peněz vytěžit patnáct milionů korun navíc tím, že ji zhodnotil.

Covidový rok plný komplikací na pondělním zasedání zastupitelstva připomněl primátor Chomutova Marek Hrabáč. (ANO). „Neměli jsme žádné příjmy ze vstupného z Aquasvěta nebo ze zooparku, protože zařízení byla zavřená. Navíc jsme poskytovali podporu podnikatelům, kteří museli za epidemie zavřít. O to to bylo těžší,“ zmínil. „Nakonec dopadlo hospodaření velmi dobře,“ ocenil práci ekonomického odboru.

Uspořené peníze ale nepůjdou obratem žadatelům o různé dotace. Naopak. Hospodaření města má být i nadále vedené s obezřetností. „Na konci roku ceny na vstupech dramaticky vzrostly. Meziročně nám energie zdražila o 38 milionů korun,“ vyčíslil primátor. „Díky našemu hospodaření nás to nepoloží, na místě je ale velká opatrnost. Každou korunu otáčíme třikrát, protože nás čeká ještě těžká doba,“ dodal.

Opozice výsledek nepochválila

Chomutov měl v loňském roce schválený rozpočet, který se blížil 1,4 miliardám korun. Největší část financí spotřebovala veřejná doprava, investice do silnic a oprav souvisejících s dopravou. Další velkou porci ukrojily komunální služby a územní rozvoj, následovalo vzdělávání a zájmová činnost. Samotný chod úřadu pohltil necelá dvě procenta rozpočtu.

Výsledek ale opozice nepochválila. „Pokud je město schopno udělat takto razantní úsporu v provozních výdajích, nabízí se otázka, jak realisticky byl rozpočet postaven,“ namítl předseda zastupitelského klubu PRO Chomutov Marian Bystroń.