„Od začátku bude schopná spalovat zemní plyn s příměsí vodíku. Zpočátku to bude menší množství, postupně bychom poměr vodíku rádi navýšili,“ uvedl mluvčí UCED Daniel Mareš. „Vše záleží na vybudování potřebné infrastruktury pro dopravu plynu v České republice,“ dodal. Podle vedení společností má být nový zdroj nejpozději od roku 2035 schopen spalovat 100 procent vodíku, čímž by se Chomutov zařadil mezi první města s elektrárnou na vodík.

Záměr čeká proces posuzování vlivů na životní prostředí, získat musí také další potřebná povolení a v cestě mu zatím stojí platný územní plán Chomutova, proto investor požádal o jeho změnu. V ulici Na Moráni, kde má paroplynka vyrůst, jsou totiž povolené nové stavby jen do výšky 15 metrů, projekt ale počítá s komíny o výšce do 45 metrů. V sousedství dlouhodobě stojí komíny, které se tyčí do 100 a 182 metrů.

Paroplynka vedle spalovny

Paroplynová elektrárna má být umístěná vedle jiného záměru, který patří společnosti Actherm. Ta chce v rámci ekologizace teplárny přejít od spalování hnědého uhlí ke spalování odpadu, a tak plánuje zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO). I to má být postaveno roku 2027.

„Závody na sebe mají přímo navazovat,“ podotkl jednatel společnosti Actherm Daniel Zeman. „Základním zdrojem by bylo naše ZEVO a doplňujícím špičkovacím zdrojem paroplynka. Oba závody by byly po drtivou většinu roku schopné vytápět celý Chomutov,“ doplnil. Tím by nahradily dosavadní dodávky tepla z prunéřovské elektrárny. Zároveň by paroplynová elektrárna dodávala městu elektrickou energii.

Chomutovský režisér, kameraman a kreativec Ladislav Bittner při natáčení dokumentu Není sever jako sever v šatně Pirátů Chomutov.
Když točím drama, rizika nevnímám, říká autor filmu o chomutovském hokeji

Přesto jsou oba projekty zcela samostatné, jak zdůraznil Mareš. „Máme vlastní investiční záměr, strukturu financování a vlastní scénáře budoucího provozu,“ poznamenal mluvčí UCED. „Areál Actherm jsme vybrali z důvodu jeho vhodné polohy a naší vlastní existující infrastruktury,“ doplnil. UCED už dnes ve městě vlastní regionální distribuční soustavu, s jejíž pomocí v průmyslové zóně rozvádí elektřinu.

Areál teplárny, kde má vyrůst paroplynová elektrárna a spalovna odpadu, leží v jižní části města, kde převažuje průmyslová výroba. Od prvních rodinných domů ho dělí 25 metrů a od radnice je vzdušnou čarou necelých 700 metrů. Obě společnosti by chtěly v této části vytvořit pomyslnou bránu do města, proto na své náklady nechaly vypracovat architektonické studie a předložily je městu.

„Naší filozofií je přiznat průmyslovou minulost Chomutova a nekašírovat ji,“ poznamenal Zeman. Jednou z variant je vybudovat tam muzeum s technickým odkazem nebo například relaxačně sportovní areál se skateparkem, hřištěm s lezeckou stěnou, posilovnou a zelení v místě dnešní skládky uhlí u ulic Pražská a Na Moráni. Vyrůst by tam měla také nabíjecí stanice.

Princip funkce paroplynové elektrárny spočívá v kombinaci dvou cyklů. Plynového a navazujícího parního, díky využití teploty spalin v navazujícím parním cyklu dosahují elektrárny tohoto typu téměř dvojnásobné účinnosti ve srovnání s klasickou uhelnou elektrárnou. Ekologická zátěž okolí je přitom minimální.

Chomutovský projekt podle investora reaguje na současný vývoj na trhu s elektrickou a tepelnou energií, kdy se Česká republika zavázala ukončit provoz hnědouhelných elektráren k roku 2033 a jejich nahrazení obnovitelnými zdroji a plynovými elektrárnami s paroplynovým cyklem.

Mohlo by vás zajímat: Proměna křižovatky. Na křížení mezi Chomutovem, Kláštercem a Kadaní už se krouží

Zdroj: Deník/Hynek Dlouhý