Výsledky jejich výzkumu byly prezentovány na mezinárodních konferencích a zveřejněny v prestižních zahraničních vědeckých časopisech.

„Nemocní hospitalizovaní s nemocí covid-19 měli až šestkrát vyšší pravděpodobnost, že je postihne těžká cévní mozková příhoda včetně pacientů mladšího věku a pacientů bez předchozích rizikových faktorů. Například ve srovnání s chřipkou bylo zjištěno, že riziko mozkového infarktu je sedmapůlkrát vyšší u pacientů s covid-19. Částečně lze tento jev vysvětlit, že u pacientů postižených covid-19 byly častěji pozorovány komplikace a stavy, které zvyšují riziko mozkového infarktu jako je zánět mozkových tepen, nadměrná krevní srážlivost, postižení srdečního svalu, srdeční selhání nebo sepsí či oběhovým kolapsem indukovaný šokový stav,“ upozornil primář chomutovské neurologie Jiří Neumann.

Nový typ RNA viru označeného jako SARS-CoV-2 vyvolal globální pandemii, která v posledních třech letech vedla k obrovským problémům napříč všemi kontinenty. Ve většině zemí stoupaly počty nemocných, kteří museli být hospitalizováni se závažným průběhem covidu, velmi vysoký byl i počet obětí. Údaje od nás podle primáře Neumanna víceméně odrážely celosvětové aspekty, kdy až 10 % nemocných vyžadovalo akutní hospitalizaci, 20 – 30 % z nich intenzivní péči a 75 % hospitalizovaných pacientů potřebovalo speciální kyslíkovou léčbu. Nadějí se kromě přirozeného vývoje nemoci stalo očkování, se kterým většina států začala v roce 2021. Postupně se situace zlepšila, nakažených ubylo a život se začal vracet do obvyklých kolejí, připomíná lékařský specialista.

„Na druhou stranu byla nastalá situace i výzvou a příležitostí k poznání biologických charakteristik, klinických projevů a následků tohoto typu viru. Neurologické komplikace se ukázaly jako významná příčina nemocnosti a smrtnosti onemocnění COVID-19. Provedené studie prokázaly zvýšené riziko akutní cévní mozkové příhody u pacientů s covidem-19,“ konstatoval Jiří Neumann, který se na všech publikovaných pracích mezinárodní skupiny odborníků jako jeden ze spoluautorů podílel.

I přes vyšší riziko akutní cévní mozkové příhody a významně stoupající incidenci, která dosahovala až 6 %, byl zjištěn pokles pacientů přijatých do nemocnice. Předpokládá se, že důvody tohoto fenoménu mohly být reorganizace intenzivní péče v řadě zemí, omezené možnosti aktivace záchranné služby, obavy pacientů z nákazy v nemocnici nebo sociální izolace.

„Nejen během první vlny na jaře roku 2020 byl zaznamenán významný pokles hospitalizovaných o více než 11 %, ale i v dalších obdobích, tedy na podzim 2020, v zimě 2021 a na jaře roku 2022, byl pozorován tento negativní trend. Současně došlo v řadě center ke snížení provedených trombolýz a endovaskulárních výkonů v léčbě mozkového infarktu. Naopak za pozitivní faktory lze považovat, že nedošlo ke zpoždění zahájení specifické terapie a že četnost výkonů byl během pandemie zachován,“ uzavírá chomutovský primář.