Není to jednoduchá práce. Aby dosáhla na všechny části obřího plátna, které zabírá většinu ateliéru, používá malířka Marie Svobodová štětce na metrových násadách. Plátno má položené na dvou stolech. Když maluje, objíždí ho dokola na invalidním vozíku, bez něhož se neobejde. Za těchto okolností vzniká kopie barokního obrazu pro kostel sv. Ignáce v Chomutově.
„Nejtěžší byla prvotní kresba – tedy ten plán, to rozvržení, které nakonec nebude vidět,“ poznamenala umělkyně. „Člověk si to nejdříve musel srovnat v hlavě a pak si načrtnout kresbu na kus papíru ve velikosti jako je plátno. Rozdělený byl na čtvrtiny. Teprve pak jsem mohla začít obkreslovat andělíčky, kteří tam plachtí kolem pánaboha, a ladit barvičky,“ dodala se smíchem.
Hlavním motivem je figura velebného starce – Boha hromovládného, který v ruce třímá svazek blesků. Obklopený je oblaky a líbeznými anděly. Autorem původního obrazu byl malíř Giovanni Lanfranco. O dílo kostel přišel za minulého režimu. Jak vypadalo, ukazuje jen malá rozmazaná černobílá fotografie, která se dochovala v muzeu. Pro umělkyni je ale jediným vodítkem. Musí tak zapojit veškeré své znalosti barokní malby a představivost.
Základ výjevu má na plátně takříkajíc „nahozený“, aby ho mohla dále upravovat a postupně vypracovávat do detailů. Už teď ale z plátna lehce vystupují jednotlivé tváře a figury. Nejvíce práce zatím Marie Svobodová odvedla v horní části plátna.
Marie Svobodová
Absolventka Výtvarné školy Václava Hollara (dnes Střední škola V. Hollara). Oblíbeným motivem jsou pro ni koně, proto před lety uspořádala desítky výstav, kde byli ústředním bodem. Obnovila malby a obrazy v kaplích na Vintířovském vrchu, v Jidřišské nad Jirkovem, v kostele sv. Ignáce v Chomutově. V roce 2015 vytvořila grafický návrh historicky první poštovní známky s motivem Chomutova.
„Celá je malovaná vzhůru nohama, protože byl spodek plátna donedávna opřený o skříň. Teď už jsme plátno posunuli více do prostoru, takže můžu pracovat na spodní části,“ vysvětlila.
Z obrazů, které kdy malovala, je tento největší. Na výšku má tři metry a na šířku více než dva. S velkými formáty ale umělkyně nemá nejmenší problém. Od sametové revoluce totiž působila v reklamním studiu, které vytvářelo obří nástěnné malované reklamy táhnoucí se i přes několik domovních pater. „Pro mě velikost nikdy nebyla problém,“ ujistila.
Na Chomutovsku se ale proslavila zejména tím, že maluje kopie obrazů do poničených kostelů v podobě, na kterou by mohli být pyšní i staří mistři. Kapli ve Vintířově na Radonicku tak věnovala Madonu, další obrazy vytvořila pro kapli v Jindřišské nad Jirkovem a jiné dva pro kostel sv. Ignáce, který za minulého režimu zdevastovali vojáci.
play_fill
Už před deseti lety si malířka vzala do hlavy, že by ráda namalovala ještě jeden ze dvou obrazů v hlavním oltáři sv. Ignáce. Ten vrchní, který je nenávratně ztracený. Nechala si ho dokonce zaměřit a domluvila se s vedením města, že se pustí do díla. Do plánů jí ale vstoupila jiná prestižní práce, kdy navrhovala historicky první poštovní známku s motivem Chomutova. Následně jí cestu bohužel zkřížila i vážná nemoc a následná amputace nohy, po níž zůstala odkázaná na invalidní vozík. Nadšení pro uměleckou tvorbu jí ale neopouští.
Když ji město a římskokatolická církev nedávno oslovily s přáním, zda by kopii obrazu pro kostel sv. Ignáce mohla namalovat, neváhala. Podpořil ji i její manžel Václav Svoboda, který se svou ženou dlouhodobě kreativně spolupracuje. „Řekl bych, že nám byl tento obraz souzený,“ zmínil s úsměvem.
Obraz by měl být dokončený ještě v letošním roce. Stejně tak se má do hlavního oltáře vrátit větší z obrazů, ze kterého vandalové vyřezali nejzajímavější kusy a zbytek probodali. Dílo je právě teď v restaurátorském ateliéru, kde odborníci pracují na jeho záchraně. Snahou města a církve je, aby se obě díla vrátila na své místo než začne adventní čas.
