Cestovatelka se vrátila do rodného Chomutova, aby svou autorskou knihu, kterou nejen napsala, ale také bohatě ilustrovala, představila. Vypráví o Islandu, objevování a překonávání sebe sama. „Určená je pro děti, ale i pro dospělé – pro lidi, kteří v sobě mají touhu po dálkách, láká je objevování a překonávání sebe sama. Ti v knize najdou pohlazení,“ prozradila autorka.

Mája Šnajdrová
Ilustrátorka, cestovatelka, hikerka, horská duše. Když zrovna nechodí po horách, maluje nebo přednáší o divočině. Poslední roky tráví většinu času na cestách, kde také vznikly dvě cestopisné knihy Cesta kolem světa a Až na konec světa. Jako ilustrátorka se podílela na patnácti českých a zahraničních titulech. Tvorbou a přednášením se snaží lidi motivovat k aktivnímu životu a překonávání sebe sama.

Přání napsat knihu se silným poselstvím a bohatě ji podpořit ilustracemi v sobě nosila delší dobu. Její příběh začíná na Islandu, kam se podívala před šesti lety. „Bylo to mé první setkání s opravdovou severskou krajinou, která je magická, křehká a naprosto mě uchvátila. Poprvé jsem se setkala také s papuchalky. Příběh jsem ale napsala až když jsem šla pěšky přes Aljašku, což bylo loni,“ vysvětlila Mája.

Nad pointou, zápletkami a vyústěním dumala při zdolávání kilometrů v divočině. Na papír do té doby neudělala ani čárku, celý příběh si přehrávala v představách. „Jak člověk chodí dálkové traily, má hodně času přemýšlet. Žije sám se sebou a svojí hlavou,“ přiblížila zrod pohádkového příběhu. Teprve když ho měla v představách ucelený, vysypala ho pod stanem do sešitu.

Nad škodami, které způsobily noční mrazy, hořekují nejen vinohradníci a vinaři z Moravy. Většinu úrody zničily také ve vinařské oblasti u přehrady Nechranice.
Suchá jako tabák, zoufají si vinaři od Nechranic. Révu spálil mráz

Nejvíce času ji nakonec stály ilustrace. Přestože si s sebou bere barvy i na cesty divočinou a neváhá je vytáhnout u osamocených výhledů na vrcholky hor, malovala hlavně po návratu do Čech. Trvalo to zhruba rok, protože jsou kresby na každé ze 132 stránek. Bylo to i tím, že během této doby dále cestovala. Kresby tvořila hlavně ve svém novém domově v Perštejně na Chomutovsku. Koupila tam chatu, které říká yukonská, protože nabízí zhruba tolik pohodlí, co příbytky na divokém severozápadě Kanady.

Papuchalk Isgrín je třetí kniha Máji Šnajdrové. Dvě předcházející byly cestopisné a vyšly na přání posluchačů jejích přednášek a besed.

O čem je kniha Papuchalk Isgrín
Isgrín má záhadné jméno a aby jeho tajemství rozluštil, musí se vydat na dalekou cestu. Až tam, kde se v ledovcích odráží polární záře a kde za dlouhých nocí papuchalci naučili lidi zase se smát. Cesta Isgrínovi otevře oči, dozví se, proč se Grónsku říká zelená země i jak dlouho žijí velryby a jak tají ledovce - ale zjistí, kdo je a kam směřuje?

Dojemný příběh plný krásných setkání a zajímavostí z geografie i přírodních věd. Tato bohatě ilustrovaná kniha je kouskem umění, kterým stojí za to listovat a vracet se k jejímu příběhu.

Nejnovější knihu vydalo nakladatelství BWT Books v počtu dvou tisíc kusů. Vytiskla je tiskárna Finidr v Českém Těšíně, která se snaží přistupovat k životnímu prostředí zodpovědně. Knihy vyrábí ekologicky šetrně díky obnovitelným zdrojům, papír používá recyklovaný a vydání provází výsadba stromů. „Tento enviromentální přesah mě těší,“ ocenila autorka.

Papuchalk Isgrín je už na pultech velkých knihkupectví jako je Luxor. Mája Šnajdrová má za sebou také několik autorských čtení na školách v Praze a ve středních Čechách. Během května a června plánuje podobné akce také ve školách rodného Chomutovska.

Mohlo by vás zajímat: Řidič autobusu si vyslechl trest za divokou jízdu se zaměstnanci Nexenu

Zdroj: Deník/Petr Kinšt