Oblíbený gulášek, skvělé plněné bramborové knedlíky nebo vynikající marinovaná žebra. To vše teď v hospůdce ve Chbanech místo na talíře a na stoly putuje do krabiček. Oproti necovidové době do pohostinství u frekventované silnice ze Žatce na Kadaň nedaleko Nechranické přehrady míří až o 70 procent zákazníků méně. Navíc teď jejich výdejové okénko utržilo další „ránu“ – kvůli uzávěře okresů se tam nedostanou tradiční zákazníci. „Bojujeme, nechceme zavírat, snažíme se,“ zní přesto z kuchyně.

Uzávěra okresů je v podniku hodně znát. „Je zase o něco méně lidí. Často k nám chodí chalupáři, kteří mají chaty u Nechranické přehrady, ti teď nemohou. Nejsou také cyklisté a další, kteří jedou kolem na výlety a zastaví se,“ potvrzuje provozní Pohostinství Chbany Štěpánka Hoření.

Běžně tam přes obědy bývá plno. Když je pěkné počasí, je velký problém najít místo i na předzahrádce. Sedí tam místní, výletníci, chalupáři, řidiči z povolání, kteří tam pravidelně obědvají, i náhodní kolemjedoucí. V době „okénkové“ tam je ale mnohem, mnohem klidněji. „Normálně máme třeba 80 až 100 obědů denně podle počasí, někdy i více. A teď třeba 30. A když jsou nyní uzavřené okresy, může to být i méně. Další lidé k nám nemohou. Další propad snad už nebude,“ doufá provozní.

Přesto se v hospůdce, která je na dohled hranic mezi okresy Louny a Chomutov, snaží přemýšlet optimisticky. „Hodně nás drží místní, firmy v okolí a řidiči z povolání, co tu jezdí,“ přidává se Jiří Hoření, starosta obce, která pohostinství provozuje.

Z okna restaurace je vidět policejní hlídka, která na parkovišti kontroluje jednoho z projíždějících řidičů. Podle místních občas policisté stojí blíže okresu Louny, dnes ale kontrolují „hraniční čáru“ přímo naproti hospůdce, kousek za cedulí s názvem obce.

V kuchyni voní zvěřinový guláš, pro který si dorazil jeden ze zákazníků. Pochvaluje si ho, minule mu prý moc chutnal. Další si objednává karbanátek, také vypadá „k nakousnutí“. „Snažíme se vařit co nejlépe, lidé teď hodně chtějí minutky, kvalitní a dobré jídlo. Věřím, že jim to nabízíme, že nám zůstanou věrní a že zase budou hodně chodit, až to všechno skončí,“ usmívá se Štěpánka Hoření.

„Kéž by to tak bylo. Mám ale trochu obavy, že se lidé budou obecně bát chodit do restaurací, navíc nebudou mít peníze,“ dodává chbanský starosta.

Obec několikrát v minulosti hospodu pronajala, pokaždé ale byli nespokojení, proto se ve Chbanech rozhodli provozovat ji sami. Jako službu lidem, aby se místní měli kde sejít, popovídat si, najíst se. Ovšem kvůli tomu, že pohostinství provozuje obec, tak nedosáhne na kompenzace. V případě nutnosti tak musí pomoci přímo Chbany. Část personálu tam teď kvůli nižším tržbám a omezením mají doma na 60 % platu, snaží se ale udržet všechny.

V necovidové době mají v restauraci otevřeno každý den v týdnu, nyní je ale o víkendech bez výletníků, chatařů i náhodných projíždějících „mrtvo“. Mají proto v sobotu a neděli zavřeno. „Už se ale těšíme, až otevřeme zase normálně. Máme tu sál, plánujeme i svatby, už aby to bylo,“ podotýká Jiří Hoření.

Když se loučím a opouštím provoněnou kuchyň, zaznívá za mnou: „Snažíme se, bojujeme. Vaříme co nejlépe. Chceme hospůdku ve Chbanech udržet, nechceme určitě zavírat,“ poznamenává starosta.