„Kdysi opomíjené Krušnohoří se stává atraktivní turistickou destinací i vyhledávaným místem k bydlení,“ nastínil zástupce petičního výboru Michal Kučera. Ten je také poslancem a krajským radním pro regionální rozvoj a venkov. „Ochrana území zajistí, že rozvoj regionu bude dávat smysl a že nezničí cennou horskou přírodu. Jsme proto rádi, že se ministerstvo spolu s agenturou případným vyhlášením CHKO intenzivně zabývají,“ doplnil.

Agentura už na popud ministerstva připravila koncept návrhu na vyhlášení chráněné krajinné oblasti. Vypracovala ho v loňském roce. Z něj ale vyplynulo, že je potřeba získat další podklady a analýzy. „Aktuálně agentura nadále průběžně pracuje na získávání a zpracování odborných podkladů, mapování území, provede další analýzy a zváží různé možnosti vymezení CHKO,“ nastínil tiskový mluvčí ministerstva Ondřej Charvát. Podklady následně poslouží pro vymezení hranice chráněné krajinné oblasti, zón ochrany přírody a stanovení bližších ochranných podmínek. Podle ministerstva bude tato fáze trvat přibližně jeden rok. Zhruba stejný čas zabere i předjednání v regionu. Obecně je vyhlašování CHKO dlouhodobý několikaletý proces.

Obce usilují o přírodní park

Mohlo by mu něco zabránit? To je podle mluvčího v tuto chvíli spekulace. „Obecně je možné říct, že je potřeba především vyřešit celkový rozsah chráněného území a dohodu na zařazení velmi rozlišných druhů území od ski areálů, přes městské oblasti až po oblasti historické i případně aktuální hornické činnosti,“ poznamenal Charvát. „Pro vyhlášení je nezbytný i zájem samotného regionu a veřejnosti,“ doplnil.

Ten projevují nejen signatáři online petice, v níž jsou podpisy ze severních Čech, ale i dalších měst České republiky včetně Prahy. O ochranu například stojí některé krušnohorské obce. Blatno, Kalek, Boleboř, Hora sv. Šebestiána a Výsluní už samy iniciovaly vyšší ochranu svých území, když společně zadaly studii na vyhlášení přírodního parku v rozloze kolem 170 kilometrů čtverečních.

„Brzy oficiálně požádáme Ústecký kraj o vyhlášení parku a bude skvělé, pokud na to za pár let naváže vyhlášení CHKO Krušné hory,“ uvedla starostka Blatna Iveta Rabasová Houfová. „Spravujeme rozsáhlá území a při jejich rozvoji se rozhodně hodí mít partnery, jakým může být třeba právě správa chráněné krajinné oblasti,“ vysvětlila. Katastr Blatna je totiž rozsáhlejší než celého Chomutova, ve kterém žije téměř 49 tisíc obyvatel.

Vyhlídky na CHKO Krušné hory zatím s pochybnostmi sledují Klínovečtí. Nejvyšší horu Krušných hor totiž čeká v souvislosti s dalším rozvojem zimního areálu ohromný stavební boom. „Je potřeba si uvědomit, že velká část toho, co tu bylo postavené, pochází ze šedesátých let. Stále není dobudována infrastruktura,“ upozornil majitel Skiareálu Klínovec Petr Zeman. „Pokud bude ochrana pojatá celoplošně, zařízne to další rozvoj,“ myslí si.

Podobně na záměr nahlíží i starostka Loučné pod Klínovcem Jana Nýdrová. „Myslím si, že by nebylo dobré vyhlásit jako chráněnou krajinnou oblast celé Krušné hory. Mělo by se uvažovat, které lokality by připadaly v úvahu,“ namítla.