Nátlaku ekologických aktivistů však neustoupíme. Takový vzkaz vyslal v pondělí energetický koncern ČEZ svým kritikům ve věci modernizace elektrárny.

Další dějství ohledně budoucnosti jednoho z největších znečišťovatelů životního prostředí v České republice se tak uzavřelo.

Začalo v roce 2008, kdy ČEZ odevzdal ministerstvu životního prostředí podklady k modernizaci prunéřovské elektrárny. Okamžitě ovšem sklidil kritiku ze strany ekologických organizací. „Obnova je v rozporu s požadavky legislativy na nejlepší dostupné techniky, které požadují pro nová zařízení účinnost výroby elektřiny nad 42 procent,“ říkají kritikové z Greenpeace.

Plán ČEZ však podle nich počítá pouze s účinností 38 procent. Řešením by byl plán počítající s výrobou na takzvaném nadkritickém bloku. Ten by díky vyšší teplotě páry dosahoval i vyšší účinnosti při výrobě elektřiny.

Podle ČEZu je to však ekonomický nesmysl. Blok by se prý splatil až po 40 letech a v dole, ze kterého se odebírá uhlí pro Prunéřov, jsou zásoby pouze na pětadvacet let.

Přesto ČEZ nakonec k několika ústupkům svolil. Rozhodl se oproti původnímu plánu na modernizaci snížit vypouštěné emise. „Zavázali jsme se, že ročně v Prunéřově vyprodukujeme maximálně 1,0113 tuny na megawatthodinu a do konce provozu nesmí množství zplodin COŖ překročit 121,3 milionu tun,“ říká ředitel výroby ČEZ Vladimír Hlavinka.

Celá záležitost začíná mít mezinárodní rozměr. Ministr životního prostředí Jan Dusík se totiž podle svého nedávného rozhodnutí rozhodl nechat prozkoumat modernizaci Prunéřova mezinárodním týmem expertů.