Teploty padaly hluboko pod bod mrazu. Nejchladněji bylo na Šumavě. Na Kvildě naměřili ve středu v sedm hodin rovných 20 stupňů pod nulou. 

Ještě o tři stupně nižší teplotu zaznamenali na šumavském Březníku v údolí Luzenského potoka. Jen o 200 metrů výše, na meteorologické stanici Březník-hřeben, přitom teplota neklesla pod -10 stupňů.

„Chladný vzduch je relativně těžký, proto rád ‚zatéká‘ do různých kotlin – právě proto jsou obvykle nejextrémnější mrazy zaznamenány v takzvaných mrazových kotlinách,“ vysvětluje Kamil Sojka ze společnosti Meteopress.

Silný mráz panoval v ranních hodinách i na meteorologické stanici Jizerka v Jizerských horách, kde naměřili -14 stupňů. „Proudí k nám studený vzduch od severovýchodu až východu. Navíc panuje velmi malá oblačnost. To jsou dva hlavní faktory, které způsobily toto ochlazení,“ vysvětlila pro server Novinky.cz Dagmar Honsová z Meteopressu.

Nejtepleji bylo ve Slezsku

V nízko položených měřicích stanicích panoval po ránu největší chlad v Liberci, kde se rtuť teploměru zastavila na -10,2 stupních Celsia. Padl tak tamní teplotní rekord z roku 1993, a to rovnou o celé dva stupně.

Do nejteplejšího rána se probouzeli obyvatelé Moravy a Slezska. Jen těsně pod bodem mrazu se teploty pohybovaly například v jihomoravském Kobylí, nebo v obci Javorník na severu Slezska nedaleko hranice s Polskem.

Teplotní výkyvy

Podle Honsové lze ještě silnější mrazy očekávat během čtvrtečního rána. „Noc by měla být jasná nebo skoro jasná s mrznoucími mlhami. Při vyjasnění budou teploty klesat k -9 až -13 stupňům. V horských oblastech to bude -15 a na sněhové pokrývce až -20 stupňů,“ řekla pro Novinky.

Dopravu by ve čtvrtek odpoledne mohlo zkomplikovat mrznoucí mrholení, v horských oblastek pak silný vítr, který může dosáhnout intenzity vichřice. Honsová však upozorňuje, že v následujících týdnech je nutné počítat s výraznými teplotními výkyvy. V prvním prosincovém týdnu by se teploty mohly vyšplhat až na 12 stupňů nad nulou.