Studie, která představuje výsledky rozsáhlého šetření, mimo jiné ukazuje vliv dotací na rozhodování a klíčové bariéry intenzivnějšího nakládání se srážkovou vodou.

Ve srovnání s rokem 2017 se zvýšila snaha domácností zadržet na pozemku různými způsoby většinu srážkové vody o 12 procentních bodů. Zároveň se o sedm procentních bodů (z 20 na 13 %), snížil podíl domácností, které se nakládáním se srážkovou vodou vůbec nezabývají.

„Polovina domácností uvádí jako hlavní důvod využívání srážkové vody ekonomické důvody, přičemž dominuje její použití na zalévání zahrady. K vyššímu využívání vody z nebe by domácnosti motivovalo zejména výrazné zdražení pitné vody či státní dotace,“ říká Jan Macháč z Institutu pro evropskou environmentální politiku (IEEP). To potvrdily řízené rozhovory s vybranými domácnostmi, ze kterých vyplynulo, že dotace samy o sobě u jednodušších řešení nefungují a je třeba je kombinovat i s negativní motivací (poplatky).

Investice SVS v roce 2021
SVS vloží do vodohospodářských staveb 1,445 miliardy korun

Určující pro ochotu domácností zadržovat srážkovou vodu je schopnost jejího následného využití – tedy jímání vody je prostředkem, nikoliv konečným cílem. Existence doplňkového zdroje užitkové vody (studna) významným způsobem snižuje ochotu investovat do nových řešení zadržení dešťové vody.

„Vliv na ochotu domácností výrazně měnit způsob nakládání se srážkovou vodou má jednoznačně stáří členů domácnosti a životní cyklus domu,“ doplňuje Lenka Slavíková z FSE UJEP.

Schopnost české krajiny zadržovat vodu a nové přístupy hospodaření s vodními zdroji jsou předmětem rozsáhlých diskusí. Domácnosti mohou část spotřeby pitné vody nahradit zachycenou srážkovou vodou, která má parametry vody užitkové. Zároveň zadržením srážkové vody v místě dopadu se také snižuje riziko přetížení kanalizace, například při přívalových srážkách.