Březno se za poslední desítky let výrazně změnilo k lepšímu. Komíny v jeho blízkosti sice kouří dál, škodlivin ale ve vzduchu ubylo díky odsíření v 90. letech. Obec je navíc nadmíru dobře vybavená, což se odráží ve spokojenosti zdejších lidí.

„Vesnice šla hodně dopředu - ze šedé do zelené. Líbí se mi tady,“ zhodnotila Marie Tomsová, která se zastavila v altánu u hřiště. „Otevřu okno a vidím les, máme tu školku, školku, dva obchody a dělá se pro nás hodně akcí, často zdarma,“ oceňuje 37letá rodačka.

Pokud jde o životní prostředí a jeho čistotu, je trochu skeptičtější, ačkoli si z dětství pamatuje na štiplavé podzimní smogy plné škodlivin. „O zdejším ovzduší ale nemám valné mínění ani dnes, protože jakmile se zvedne vítr, jde sem ze šachty hnědý prach, jak jsme tady na ráně. Každou chvíli ho stírám z parapetů,“ dodává s pokrčením ramen. Jak ale dodává, v žádném případě by se nestěhovala pryč. „Máme tu všechno,“ líbí se jí.

Díky odsíření se na severu Čech zlepšilo životní prostředí.
Zapomenutý smog a inverze? Díky odsíření lidé opouštějí sever méně

Před osmi lety se do Března přistěhovala Pavla Pichlíková s rodinou a provozujetu Potraviny U kostela. Původně žila v sedmnáct kilometrů vzdálené Kadani. „Jak to tady na severu vypadalo v 80. letech jsem tolik nevnímala,“ vrací se do minulosti živnostnice středního věku. „Mám dojem, že je tu dnes možná víc špíny než dříve. Aspoň podle parapetů – prostě vidíte, že ta šachta tady stále je. Jinak mám ale dojem, že jsou Březno a Kadaň čím dál hezčí, to zase jo,“ chválí.

Místo ropákova hory a lesy

Srovnání má také Markéta Šilhanová, která do Března jezdí za prací z nedalekých Droužkovic. Pracuje ve zdejší škole jako učitelka i jako asistentka pedagoga.

Počty obyvatel Března ve vybraných letech (dle ČSÚ):

1971/ 1480
1975/ 1265
1980/ 1100
1985/ 1073
1990/ 909
1995/ 1115
2000/ 1100
2005/ 1207
2010/ 1273
2015/ 1299
2020/ 1400
2023/ 1463

„Jednoznačně se to tady zlepšilo, z elektráren už nejde takový smrad,“ zhodnotila. Jak dodává z Chomutovska by se stěhovat nechtěla. „Myslím si, že to tu máme fakt pěkné. Manžel se sem přiženil z Plzeňska a původně myslel, že tady máme ropákov. Nakonec je nadšený, jak to tady vypadá – ty lesy, hory a zeleň. Akorát se holt někdy stane, že jedete na kole kolem šachetní díry,“ dodává se smíchem.

Březno má dnes 1463 obyvatel. Ještě před sametovou revolucí jich bylo takřka o 600 méně. „Byla tady stavební uzávěra. Počítalo se, že Březno nebude existovat,“ podotýká Zdeněk Valenta, který byl 16 let starostou, z radnice odešel loni. „Po skončení uzávěry si tady pár místních baráčky postavilo, ale až po revoluci se tady začalo pracovat na komunikacích, chodnících investovalo se do sítí, kanalizace a začaly se připravovat nové parcely,“ vyjmenovává důvody, pro které začala být vesnice pro lidi zajímavější.

Vizualizace elektrárny UCED.
V Chomutově by mohla vyrůst paroplynová elektrárna. Vedle spalovny

Sám si dobře vybavuje, jak na Chomutovsku vypadala 70. a 80. léta. „Pamatuju si, že když napadl sníh, byl kvůli popílku do rána černý. A ty šílené mlhy na podzim, které se daly krájet, ani se nedalo jet po silnici. Když přišlo odsíření, ovzduší se zlepšilo, byť se práší pořád a prášit se bude, dokud tady bude ta díra,“ dodává v souvislosti se šachtou.

K vyššímu zájmu lidí přispívá, že má Březno školu, školku, lékaře, dva obchody, autobusové a vlakové spojení, sportoviště a šest dětských hřišť. Zainvestovala také do nového supermoderního kulturního domu, který udělal z parku centrum společenského setkávání. Turisty lákají jeho cyklostezky a také Březenský drak, který je speciální atrakcí, jíž provozují Severočeské doly. Navíc je odsud dobré autobusové i vlakové spojení a blízko je do Chomutova, do Německa i do hor.

Křížení mezi Chomutov, Kláštercem a Kadaní u Vernéřova bylo dlouho velmi rizikovým místem, došlo tam k řadě tragédií. Nyní na silnici I/13 vyrostl nový kruhový objezd, místo se má zklidnit.
Proměna křižovatky. Na křížení mezi Chomutovem, Kláštercem a Kadaní už se krouží

Bohatá vybavenost a kulturní život podle starostky Března Marie Táborské přispívají k tomu, že se mají další lidé chuť přistěhovat. ,„Neustále se mě ptají na parcely na prodej a jestli máme byty,“ potvrzuje.

Zatím obec žádné nenabízí, chystá je ale do budoucna. „Jednáme o pozemcích za nádražím, kde se chystá přibližně 20 parcel, a za hřištěm je další prostor, kde bychom chtěli mít bytovky s menšími nájemními byty. Nebyly by typu panelák, ale spíše rodinného domu se sedlovou střechou,“ dodává starostka. Obec chce na ně čerpat dotace z takzvaných 18 ekomiliard, což je program určený na odstraňování ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností.

Mohlo by vás zajímat: Nadace nabídla Chomutovu k odkupu pozemky v zooparku. Za 12 milionů

Zdroj: Deník/Miroslava Šebestová