Málo míst pro parkování, nepořádek v ulicích či málo dětských hřišť.

To jsou některé problémy, které a trápí obyvatele sídliště Březenecká a které si vyslechlo vedení města na setkání s občany.


Potemnělá stezka


Řeč se stočila například na pěší stezku, která vede po lávce přes silnici „třináctku“, pak podél plotu zooparku a končí na vlakové zastávce Chomutov město. „V noci tam není vidět. Přitom lampy tam jsou, ale nesvítí. Jít tam večer, to je o strach,“ shodli se dvě dámy z Březenecké.
Stezka nepatří městu, ale společnosti Shell, která má nedaleko benzínku. Osvětlení ani chodník příliš neudržuje. Město se o cizí majetek starat nemůže. „Chtěli jsme to odkoupit, ale za rozumnou cenu. Nyní jednáme se zástupci Shell, jak by to šlo udělat,“ reagoval náměstek Jan Řehák.


Parkování


Evergreenem všech setkání je špatné parkování. Kdo přijede večer, místo najde jen výjimečně. Podobné dotazy zazněly i v jídelně základní školy v ulici 17. listopadu , kde se setkání konalo. „V rámci revitalizace přidáme dvě stě nových míst,“ prohlásila primátorka Ivana Řápková. Více než sto dalších stání magistrát „zlegalizuje“ – tedy tam, kde lidé stojí nyní, ale v rozporu s předpisy, budou parkovat dál s posvěcením úřadu.

Kromě rozšíření některých parkovišť chce město udělat místo „prošťouchnutím“ některých ulic. Například Hutnická přestane být slepou a spojí se se silnicí na Březenec, parkoviště v kopci nedaleko Besedy stavbaři propojí se silnicí.

Některým z Březenecké se také nelíbí, že ke zdravotnímu středisku nevede přechod rovnou u zastávky. Musí podle svých slov zbytečně dojít až nedaleké přechody. V tomto ohledu jim město nejspíše nevyhoví, protože nový přechod musí mít podle zákona ostrůvky a zvláštní osvětlení.

Na setkání zazněly i další problémy – například nebezpečná křižovatka mezi Kamennou a Březeneckou, osud bývalého kina Evropa, nebo problém s příjezdovou cestou na Zátiší. Těmto tématům se budeme věnovat zvlášť v dalších vydáních.

Názor: Setkání se zlepšila

Byl jsem několikrát na „starých“ setkáních s občany ještě na radnice. Kromě několika výjimek šlo většinou o dost nudné věci. Chodili tam stále stejní lidé, kteří řešili stejné věci. Výjezdy zástupců města na sídliště jsou o dost živější. Překvapilo mě, jak jsou náměty lidí konkrétní, věcné a přesně pojmenované. Čekal jsem i větší napětí, občas nějakou nadávku, ale nic. Možná je to tím, že za město přichází celá kohorta lidí včetně šéfa strážníků, takže si nikdo moc nedovolí, ale spíše to občané nemají zapotřebí.

Navíc jsou setkání někdy vtipná, zvláště když primátorka peskuje „neposlušného“ Miroslava Šultu z technických služeb, který lidem říká, kde kontejner nebude.

Možná, že problémy zůstanou nevyřešeny a setkání po volbách ustanou, ale věřím, že něco se podaří vyřešit a úředníci neztratí kontakt s obyčejnými lidmi.

Jan Rödling