Kliknutím zvětšíteNení to loď ani záchranný kruh. Spíše kus polystyrenu, se kterým se člověk pár hodin udrží na hladině. V tuto chvíli je to ale jediný nástroj, jímž se může město bránit proti byznysu s chudobou. Klášterec nad Ohří s platností od prosince vyhlásil bezdoplatkové zóny. V jeho případě však nejde o ulice či sídliště, ale o celé město až na centrum.
Noví nájemníci tak na dotčených adresách nebudou moci čerpat doplatek na bydlení. „Ne, že by na tom Klášterec nad Ohří byl tak špatně, skutečně vyloučenou lokalitou je Mírová ulice,“ poznamenal starosta Štefan Drozd. „Jenže jsme nechtěli, aby se lidé přelévali z bezdávkových zón do jiných částí města, jako se to děje jinde,“ vysvětlil.
Klášterec nad Ohří je posledním z velkých měst Chomutovska, kde vyčkávali, než takzvané opatření obecné povahy přijali. Bylo to kvůli stížnosti senátorů, kterou projednává Ústavní soud. „Nejdříve to vypadalo, že opatření zruší, jenže uběhl skoro rok a nic se neděje. Nechtěli jsme se pro příjemce dávek z jiných měst stát ostrůvkem, proto jsme se rozhodli, že ho také zavedeme,“ zdůvodnil starosta.
Účinnost je sporná
Lidé, kteří čerpají sociální dávky, jsou méně motivovaní stěhovat se do oblastí, kde přicházejí o doplatek na bydlení. Nicméně jedná se o dávku, která obnáší několik set korun. Oproti tomu příspěvek na bydlení znamená pro sociálně slabé tisíce korun do rozpočtu. Proto se vytváření bezdoplatkových zón nejeví jako zvlášť účinný způsob, jak potírat obchod s chudobou a spekulanty. „Vím, že to není bůhvíjaká možnost, je to ale momentálně jediná možnost,“ upozornil klášterecký starosta.
K opatření obecné povahy přistoupil jako první v celém kraji Jirkov. Loni v létě vyhlásil jako bezdávkovou zónu horní část Nových Ervěnic, které jsou vyloučenou lokalitou, a ulici Krušnohorská. Letos v únoru se přidala Kadaň s Tušimicemi a částí sídliště B a v červenci Chomutov.
Problémem Klášterce je, jako v okolních městech, ubytovávání dávkařů mezi starousedlíky a fakt, že majitelé bytů často neplatí do fondu oprav a zálohy za energie a služby. Následkem toho bankrotují celé domy a o majetek přicházejí i ti, kteří platí. Vedle toho ale bují další problém. Protože není dost dělníků v průmyslových zónách, agentury skupují další byty v panelácích a stěhují tam své pracanty. Jsou nejen z jiných měst, ale i států, často z Rumunska a Bulharska. Paneláky, kde žijí slušné rodiny, pak trpí podobnými neduhy jako ubytovny: hlukem, nepořádkem a pácháním přestupků.
Město se proto rozhodlo, že vykoupí část bytů, čímž by získalo vliv na to, kdo v nich bude bydlet. Zastupitelé záměr schválili na jaře, do září bylo potřeba mít pohromadě fond, který by mohlo vykoupit díky speciálnímu dotačnímu titulu. Nepodařilo se ale. „Byli jsme ochotní odkoupit byty za odhadní cenu a obrátili se na realitní společnosti s největší nabídkou bytů. Požadovaly ale ceny o dvacet až čtyřicet procent vyšší, takže jsme nesehnali byty, které bychom mohli koupit,“ dodal starosta.
18
Čtenář 
3
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
