Blatno se všemi silami brání proti dalším větrným elektrárnám. Podle investora, plzeňské společnosti APB a. s., by mělo do roku 2013 roztočit vrtule osm větrníků v Šerchově, Radenově, Zákoutí a v Mezihoří. Pro stavbu už získal i přes výhrady obce a místních občanských sdružení kladné posouzení v procesu EIA, které se věnovalo přezkoumání vlivu na životní prostředí. Stanovisko ještě nebylo vydáno.I tak má APB k cíli ještě daleko. Obec totiž podala odvolání.

„Chceme žít v klidu…“

„Výstavba navíc není v souladu s územním plánem,“ vytahují svůj trumf zastupitelé, kteří s výstavbou zásadně nesouhlasí. Mají plnou podporu obyvatel, chatařů i občanských sdružení. Na nedávném setkání představitelů obce s občany přišlo na sto místních, kteří jsou proti.

„Všichni jsme utekli do přírody, abychom tu žili v klidu. Mnozí si předělali chalupy a nakonec by je měli mít obestavěné stožáry. To je prostě nehoráznost!“ zlobí se Jiří Kučera, který žije v Mezihoří a vystupuje také za občanské sdružení Mezihoří.

„Člověk by to strpěl, kdyby šlo o nějakou obecně prospěšnou záležitost. Je to ale jen soukromý byznys,“ vadí Denise Šťastné ze Šerchova, která má větrnou elektrárnu tři sta metrů od domova a další ve své osadě nechce. „Podívejte jak tragicky to dopadlo v Zákoutí, kde zapustili větrník do dolíku, takže se lidé z obydlí, které je vzdálené jen čtvrt kilometru od něj, dívají přímo do té obrovské vrtule,“ zmiňuje Šťastná. Aktivně vystupuje proti větrníkům v občanském sdružení Šerchov.

Lidé, kteří žijí v okolí, se obávají hluku, toho, že stožáry naruší krajinný ráz a že nutně dojde k poklesu cen jejich nemovitostí.

Nejdřív souhlas, poté obrat

Před lety zastupitelé obce s výstavbou větrných elektráren souhlasili. V roce 2003 podepsali se společností Proventi dvě smlouvy o spolupráci, bylo to ovšem bez vědomí a souhlasu místních. Podle dohody mělo Blatno získat přibližně sedmnáct miliónů korun a každý rok dalších 250 tisíc korun za každý větrník, což by hubené obecní pokladně výrazně prospělo. K plnění smlouvy ale nikdy nedošlo.

Nálada v obci se za léta výrazně proměnila, lidé dali najevo, že o větrníky nestojí a vzniklo několik občanských sdružení.

Také noví zastupitelé začali otevřeně vystupovat proti projektu Větrný park Blatno. Loni v létě poslali Krajskému úřadu nesouhlasné stanovisko, kde poukazovali na to, že je projekt v rozporu s platným územním plánem. Podle něj mělo být vztyčeno pět větrníků, nikoli osm a navíc v jiných lokalitách. To je závažná překážka. Dokud totiž nebude v souladu, není možné vydat stavební povolení.

Letos v létě zastupitelé podnikli další krok.

„Odstoupili jsme od smluv o spolupráci týkajících se výstavby větrných elektráren. Naštěstí to šlo, protože byly velmi špatně sestavené,“ uvedla místostarostka Blatna Iveta Rabasová Houfová. A co víc, Blatno nechává zpracovávat nový územní plán, kde se s větrníky vůbec nepočítá. Hotov by měl být nejpozději do roka.

Boj o čas

Vyhráno v tuto chvíli nemá ani obec, ani investor. Pro oba začíná boj o čas. Pokud totiž bude společnost APB a. s. dost rychlá a stačí vyřídit administrativu, mohla by vztyčit pět stožárů v zónách, které jsou zanesené v dosud platném územním plánu. Jestliže to nestihne, zřejmě vejde v platnost nový územní plán Blatna, který netoleruje jediný stožár.

Investor by se raději držel svého ideálu a vztyčil osm větrníků Vestas V90 o výšce do 150 metrů v nových lokalitách. Jeden v Šerchově, další dva mezi Mezihořím a Zákoutím na kopci zvaném Na Sychrově, jeden přímo v Zákoutí a další čtyři mezi Zákoutím a Radenovem (dva by měly být na pozemku obce, ostatní na soukromých pozemcích). Společnost se proto chystá vyjednávat s obcí.

Ve středu 19. října se od 16 hodin chystá v kulturním domě Horalka v Blatně veřejné projednání posudku dokumentace o posuzování vlivů záměru větrná farma Blatno na životní prostředí. Organizuje ho Krajský úřad. Zúčastní se ho investor a zpracovatelé dokumentace posudku, kteří budou odpovídat na dotazy a připomínky příchozích. Veřejné projednání bude mít především informativní charakter.

Věří v dohodu

To hlavní čeká investora poté. Přesvědčí Blatenské nebo se mu to nepodaří?

„Víme, že je EIA jen malou částí v tom všem a že projekt musí být v souladu s územním plánem, abychom získali stavební povolení. Všechno to bude věc jednání,“ věří jednatel společnosti APB a. s. Pavel Březina. „Preferujeme dohodu,“ uzavřel.