Zdroj: Deník„Naše ženy chodí v kroji pojmenovaném česká Mařenka, který nosila i Prodaná nevěsta,“ zmiňuje Anna Hrdá Šťastná. K otvickým Baráčníkům patří už půl století, v posledních letech je u nich syndičkou.

O kroje se ve sdružení, které v obci čítá na 45 členů, stará právě ona. „Pečovat o takto složité kroje není snadné, jednotlivé části se perou zvlášť a musí se škrobit, aby byly co nejvíce pevné,“ vysvětluje, zatímco vytahuje ze skříně na rychtě čisté kroje pro ženy i děvčátka. Mají bílý čepec s holubičkou, černou šněrovačku s červenou stužkou, košili s nadýchanými rukávy a širokou sukni se zástěrou.

Jak se takovéto kroje, které pocházejí ze středních Čech, vzaly na severu? „Po poválečném odsunu Němců, když se osidlovalo pohraničí, sem přicházeli za prací lidé z Kolínska a Mladé Boleslavi a přinesli si s sebou i své zvyky,“ vysvětlila syndička.

Otvice.
OBRAZEM: Podívejte se, jak Otvice vzkvétají a rozrůstají se

Sama se do chomutovského sdružení dostala díky vdavkám. „Přivdala jsem se do baráčnické rodiny. Slib jsem skládala naproti divadlu v tehdejší restauraci Mlýn,“ zavzpomínala. „S Baráčníky jsem to táhla léta a postupně mi přirostli k srdci díky české muzice, krojům a zvykům. Jezdila jsem i za tetičkami, které už za námi kvůli stáří nemohly chodit. Stále je vidím mezi námi,“ dodává s dojetím dnes 70letá žena.

Časem chomutovské sdružení zaniklo a stejně tak i ostatní v okolních obcích, jen otvické zůstalo činné. Stále se snaží o udržování starých tradic a zvyků, předvádění lidových písní a tanců v tradičních krojích a organizování zábavných akcí, aby zůstal odkaz českého kulturního dědictví naživu. Baráčnici například každoročně pořádají plesy, staví májku, pokládají věnce padlým a časně na podzim pořádají Havelské posvícení.

„Je to starodávná česká tradice. Když měli sedláci na podzim sklizeno, oslavovali tu úrodu a chystali se na zimní odpočinek,“ nastínila paní Hrdá Šťastná. „Také my při této příležitosti napečeme koláče a připravujeme další dobroty,“ dodala.

Starostka Otvic Aneta Hutyrová.
Podchod z Otvic do zóny? Super, jen se bojíme návalu lidí z měst, říká starostka

Otvičtí Baráčníci mají svou rychtu přímo na obecním úřadě v Otvicích. Jedná se o velkou místnost vyzdobenou fotografiemi „duší“ Baráčníků, které stojí v jejím čele, i těch, které už odešly. Na stěně visí jejich hymna a police zdobí panenky v krojích. Jsou tam i tlusté kroniky, které mapují jejich historii od roku 1955. Členové se na rychtě setkávají jednou do měsíce.

První baráčnické sdružení bylo založeno v roce 1873 v Kolíně. Jednalo se o spolek lidí, kteří si dali za cíl uchovávat staré české tradice a zvyky stejně jako původní lidové kroje z Čech, Moravy a Slovenska. Myšlenka Baráčnického hnutí se později rozšířila do celé země.