Už včera bylo pozdě na to prokopat kraj skrznaskrz a položit do příkopů nejmodernější optické sítě. Upozorňují na to akademici z ústecké Univerzity J. E. Purkyně (UJEP). Podle nich by mělo mít budování vysokorychlostní komunikační infrastruktury v regionu vysokou prioritu. Přinejmenším podobnou jako často debatovaná příprava vysokorychlostní trati (VRT). Ta má protnout region a spojit ho s Německem. Technologie pro skokové internetové zrychlení přitom už jsou. Ale situace je taková, jako bychom měli jen rychlovlaky a ještě nepoložili koleje, na kterých by se mohly ultramoderní lokomotivy předvést v plné síle.

Zaspat ve zrychlování internetového připojení přitom může být fatální chyba. Zvlášť když právě náš region musí ustoupit od průmyslu založeného na uhlí a hledat nové cesty, jak tu udržet profit i lidi. „Budovat datovou infrastrukturu až ve chvíli, kdy budou již nastupující digitální technologie široce dostupné a v okolních státech běžně využívané, je pozdě,“ je přesvědčen Michael Fanta, odborný pracovník Fakulty sociálně ekonomické (FSE). „Rozjetý vlak budeme jen těžko dohánět,“ rozvádí analogii s „VRTkou“.

Ilustrační foto.
Třetí dávka vakcíny proti covidu-19 v Ústeckém kraji. Zatím čtyři sta tisíc lidí

Podobně smýšlí třeba i Jan Rýdl st., dřívější šéf úspěšné strojírny TOS ve Varnsdorfu, kde také sedí v zastupitelstvu. „Stát by měl konečně zajistit, aby sítě 5G byly budovány přednostně v zaostávajících regionech,“ řekl Rýdl akademikům s tím, že má na mysli především Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj.

Velcí operátoři si sice už 5G frekvence rozdělili v aukci. Jak ale Fanta vysvětluje, aby mohly vysílače vysílat 5G, musí být napojeny na optické kabely v zemi. Těch však v Česku zatím moc není. Když už, ultrarychlý internet zatím využívají spíš jednotlivci prostřednictvím vhodných chytrých telefonů. Jenže benefity, které s sebou 5G síť přináší, zdaleka nekončí u toho, že si člověk může stáhnout film o dost rychleji, než byl zvyklý. Tato technologie může zásadně zdokonalit automatizaci v průmyslové výrobě. „Ale aby to mohlo fungovat ve fabrikách, je potřeba tam pod zemí dovést kabely,“ připomíná Fanta. To však podle něj neudělají sami operátoři. Zvlášť v oblastech, kde se jim to zatím nevyplatí – jako relativně chudé Ústecko.

Svou dílnu má Petra Valešová v obýváku v Chuderově na Ústecku, ale už po čtyřech měsících podnikání dostala certifikát Regionální produkt Českého středohoří za kvalitu a řemeslné zpracování. Z kůže dokáže vyrobit cokoliv.
Sedlo na motorku vyrobím za deset dní, říká milovnice kůže z Chuderova

Proto je podle lidí z univerzity potřeba, aby takovou infrastrukturu budovaly, nebo aspoň výrazně usnadňovaly a podporovaly státní složky. To se ale podle akademiků neděje. Nebo jen tu a tam. A když, tak hodně pomalu. „Třeba v jižních Čechách zaspali úplně a veškerá data tam tečou vzduchem. A i na Ústecku nejsou v této oblasti vidět žádné velké iniciativy,“ míní Fanta.

Nejde ale jen o zavádění nejmodernější 5G sítě. Řadě zatím „bílých míst“ na mapě digitalizace Česka by pomohla dostupnost aspoň těch sítí, které umožňují běžně rychlý internet. Podle expertů je to účinný obranný val proti vylidňování. „Jestliže lidé na svých venkovských sídlech budou mít kvalitní vysokorychlostní internet, je to základní předpoklad k tomu, aby se otočil směr migrace lidí z venkova směrem do měst,“ tvrdí šéf Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.

Cestování v době koronaviru
Příjezdový formulář: Kontroly přitvrzují. Kde ho najít, kdy ho Češi musí vyplnit

Podle něj české operátory ve výstavbě sítí brzdí nejen obrovská byrokracie státního aparátu, ale mnohdy i vedení samotných obcí, která požadují přehnaně vysoké platby za věcná břemena. Grund to řekl odborným pracovníkům univerzity v anketě, kterou k tématu připojení Česka oslovili několik klíčových hráčů v oblasti. Anketa bude součástí studie na téma zasíťování regionu, kterou Fanta s několika kolegy z fakulty právě dokončují. Jejím obsahem bude také několik doporučení, jak na to. Akademici zveřejní dokument už v září. Plánují také kulaté stoly se zástupci veřejné správy. Chystají se upozornit na to, že do síťování se nemusí pouštět jen velcí komerční hráči nebo ministerstvo průmyslu a obchodu, v jehož gesci toto téma je. Na kopnutí do země nemusí čekat ani ty nejmenší samosprávy. Těm doktorandi v jejich studii doporučí dotační programy z evropských nebo i jiných zdrojů, s nimiž to půjde snadněji.

Zájem o rychlé připojení rychle roste. Kapacita ale není nekonečná
Podle Českého statistického úřadu využívalo v roce 2020 připojení k internetu v České republice 98,6 procenta firem s alespoň 10 zaměstnanci.
Průměrná spotřeba dat u SIM karet se jen mezi roky 2016 a 2019 zdvojnásobila. Současná infrastruktura proto může brzy narážet na své kapacitní limity.
Zdroj: Michael Fanta, FSE UJEP