Okolí chomutovské lidušky se vždy řadilo těm klidnějším místům. Podle některých obyvatel ulic Purkyňovy a Čechovy už to neplatí. Od chvíle, kdy dvůr za domy koupil nový majitel, prý zažívají horké chvíle. Údajně se nemohou dostat ke svým garážím, zmizely některé stromy, záhony a lavičky a navíc prý čelí nevybíravým nadávkám, když chtějí přejít přes dvůr. S kauzou, která přesahuje hranice sousedské pře, místní přišli i za vedením města a požádali, aby se do věci vložilo.

„Je to dvůr, na kterém je příjezdová cesta ke garážím, a zároveň tam byla odpočinková plocha. Od doby, co ji nabyl nový majitel, ale začalo pro místní obyvatele peklo,“ nastínil Miloš Zelenka, který v těchto místech žije od dětství. Známý je jako ředitel jedné z chomutovských škol.

„Řešíme zpřístupnění cesty ke garážím a už jsme si i zvykli, že musíme neustále volat policii, abychom se k nim dostali. Co nás bolí hlavně, je, jak se tam výrazně změnil život. Mladí hledají bydlení jinde, protože zjišťují, že se tam nedá žít. Zadním vchodem se nedostanete na dvůr, všechno je zatarasené, navíc majitel vybíhá a docela zajímavě verbálně naznačuje, že tudy se nechodí. Nešetří ani babičky, a když řekne 'vypadni', je to ještě hodně slušně,“ zdůraznil. Poukázal také na to, že z plochy, kde vyrůstá cosi jako parkoviště, zmizelo několik stromů.

Podle Lenky Adamové, která má ve dvoře garáž, nový vlastník požaduje peníze ze průjezd. „Nejdříve to byly dvě stovky, teď sto. Neplatíme mu nic, protože tam vede veřejná přístupová cesta. On ale tento fakt nerespektuje,“ zlobí se. „Takže my rok neparkujeme v garážích, ale různě po ulicích. Znehodnotil naše nemovitosti, protože si je od nás nikdo nekoupí, a nehodlám popisovat vulgarity, kterými nás on a jeho rodina častuje,“ shrnula zhruba roční anabázi. 

Domy na této adrese jsou družstevní a nezřídka je obývají lidé pokročilého věku, kteří nové poměry skousávají jen těžko. Mezi nimi 79letá Marie Mokríšová. Při chůzi se neobejde bez chodítka. Ven chodívala vždy zadním vchodem a na dvoře ráda trávila čas.

„Teď už nemůžu. Rozbil chodník, takže se tudy s chodítkem nedostanu. Měli jsme na dvoře dvě lavičky a před domem záhonky s kytičkami, jenže minulý týden přijel bagr a zničil je,“ stýská si družstevnice. „Je to hrozné, bydlíme tu padesát let, pak to někdo koupí se vším všudy a my máme takové problémy,“ nemůže se se situací smířit.

Pozemek původně patřil Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který ho loni nabídl k odkupu, a to včetně pozemků těsně přiléhajících k domům. Stavební bytové družstvo nabídku nevyužilo, takže se ke slovu dostali další zájemci. Koupila ho lékařka a po čtvrt roce ho přeprodala Jaroslavu Lecjaksovi, na jehož přístup si teď místní stěžují.

Podle Miloše Zelenky problémy zapříčinilo Stavební bytové družstvo, protože se nemělo ke koupi. To odmítá jeho předseda představenstva Josef Tvrdý. „O plochu s garážemi jsme neměli zájem, jen o prostory kolem domu a zelenou plochu. Na schůzích domovní správy to ale družstevníci neodsouhlasili, zdálo se jim to drahé,“ oponoval.

To je však podle Zelenky jen část pravdy. „Původně nabízená cena byla přes milion. Stavební družstvo nás ale mělo svolat, když byla později snížená na 300 tisíc. To se nestalo,“ vytýká družstvu.

Situace nakonec není komfortní ani pro majitele Jaroslava Lecjakse, kterého se vystoupení na online přenášeném zasedání zastupitelstva dotklo. „Jsem uražený a dotčený, takže podám trestní oznámení pro pomluvu,“ reagoval. „Asi mám máslo na hlavě, že jsem nejednal v rukavičkách, ale určitě jsem nebyl na žádnou babičku sprostý. Maximálně jsem se ohradil, když mi jedna, která krmí holuby, naházela knedlíky na auto, co stojí milion,“ dodal.

Připustil ale, že majitele garáží blokoval. „Teď už jim nijak nebráním. Peníze jsem od nich chtěl, protože jsem si myslel, že když je něco moje a stát chce, abych z toho odváděl daně, můžu z toho aspoň nějak těžit,“ vysvětlil.

Nespokojení obyvatelé mají domluvenou schůzku s primátorem Chomutova Markem Hrabáčem, čeká je začátkem října. Případ bude Deník dále sledovat.