Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bärenstein: středověký hrad nad údolím řeky

Sasko /ZAJÍMAVOSTI OD SOUSEDŮ/ - Na jih od města Pirna, na silnici mezi Drážďany, Altenbergem a Čechami, se nalézá malá obec Bärenstein (Medvědí kámen) se svým mohutným bílým hradem, stojícím nedaleko centra.

4.11.2011
SDÍLEJ:

Hrad vděčí za vznik dolování cínu u Geisingbergu a pánům z Bernsteinu, kteří jej nechali vystavět. Foto: Petr Šafránek

Bílá průčelí stavby jsou i přes zelené koruny stromů již zdálky dobře patrná. Hrad ve své dominantní poloze nad údolím Muglitztal vděčí svému vzniku dolování cínu u Geisingbergu a pánům z Bernsteinu, kteří jej nechali vystavět. Místo stavby bylo zvoleno dobře, na vysoké skalní ostrožně, která strmě padá do údolí řeky Muglitz.

Doly a lesy byly zdrojem rozvoje

Nejstarší historie středověkého hradu je zahalena v temnotě. Počátky hradu lze ale patrně datovat již do období kolonizace Podkrušnohoří, někdy po roce 1200. Po krátké době se tento kraj stal zdrojem dalšího proudu kolonizace horních částí Krušných hor, zvláště po odkrytí bohatých rudných ložisek v těchto oblastech. Archeologický stavební průzkum nebyl nikdy proveden a také staré dokumenty se bohužel nezachovaly. Proto kolísají spekulace o datu založení hradu mezi raným 13. až začátkem 14. století.

V kodexu „diplomaticus Saxoniae“ je v roce 1294 uveden kněz „Hermann de Bernstein“. Jako předek rodu z Bernsteinu je jmenován Reinhold z Bernsteinu, který zemřel kolem roku 1300.

První zmínka o dvoudílné dispozici pochází až z roku 1324, kdy v lenním dopise bylo panství propůjčeno bratrům z „Bergowe“. V dopise je uvedena též vesnice Bärenstein, která byla založena pod hradem, jež měla za úkol zásobovat hradní posádku a vymýtit přidělenou oblast a zorat ji. K vlastnictví patřilo tehdy kromě hradu a vesnice rozsáhlé lesní pásmo, které na západě končilo u panství Frauenstein, na severu u Schmiedeberg Dreibruderstein - Schullermuhle a na jihovýchodě mělo hranice s panstvím Lauenstein.

Dobře opevněné rytířské sídlo

Hlavním sídlem významného šlechtického rodu z Bernsteinu byl hrad po dlouhých 300 let. Jejich rostoucí vliv a moc se projevil ve výstavbě dobře opevněného rytířského sídla, v průběhu staletí stále rozšiřovali svůj vliv skupováním okolních držav. V roce 1348 propůjčil saský markrabě Bedřich Vážný hrad a panství Bernstein šlechtici zvláštního jména Waltzko z Bernsteinu, který byl čtvrtorozený syn již uvedeného Reinholda z Bernsteinu.

Velká část založených dědin v této oblasti pochází z rozsáhlé kolonizační činnosti rodu z Bernsteinu. Rytíř Weigold z Bernsteinu, na Luchau a Ottendorfu byl zabit kolem roku 1400 pověstným loupeživým rytířem Wittigem z Müglitztalu a jeho loupežnické hnízdo u sklářské huti bylo zničeno. Při dědickém dělení mezi durynskými lantkrabaty, které se konalo dne 31. července 1410, získal panství mladší z bratrů Bedřich. Není dochováno, zda nastoupil jako přímý dědic, nebo získal panství jako takzvanou odúmrť. Walter, Weigold a Reinhold z Bernsteinu padli jako bojovníci v míšeňsko-durynském rytířském vojsku ve velké husitské bitvě 16. června 1426 u Ústí nad Labem.

Novým majitelem se stává vévoda Jiří

Kolem roku 1440 byly na území Bärensteinského panství objeveny první rudné žíly. Již roku 1446 měl kurfiřt Bedřich získat dědický podíl od Jana z Bernsteinu, na čtvrtinu hradu s příslušnými doly. S rytířským statkem Bärenstein byla Walzigovi z Bernsteinu v roce 1449 kromě jiného propůjčena také huť na získávání cínu. Již v roce 1451 obdržel na panství Bernstein městské právo, teprve roku 1489 objevuje se dnešní název Altenberg.

Roku 1453 dostal také Geisinggrund přejmenovaný na Altgeising v roce 1551, za vlády Walziga z Bernsteinu, městská práva. Walzig zemřel v roce 1489 velmi zadlužený, nikoliv roku 1492 jak je uvedeno na náhrobní desce. Tragický konec tohoto rytíře, jenž velmi zbohatl na hornictví celé oblasti, nebyl jistě zaviněn jeho neschopností, jako spíše řadou nešťastných okolností a vzhledem k počínání jeho konkurentů a zeměpána. Walzigův strýc, Jan z Bernsteinu a na Ottendorfu, převzal zadlužené statky. Musel je v témže roce, na základě rozsudku smírčího soudu vévody Jiřího, postoupit Erhardu Müntzerovi, který vlastnil sousední Lauenstein. To zaplatilo všechny dluhy a celé Bärensteinské panství bylo prodáno dne 15. srpna 1491 se všemi právy vévodovi Jiřímu. Tím ztratil hornické město Altenberg a Altgeising, současně přišlo Bärensteinské panství o důležitý zdroj příjmů a privilegia jako právo vařit pivo, pořádat trhy, výčepní právo a monopol na prodej soli.

Nucená dražba sešlého majetku

Walzigův následovník Jan z Bernsteinu začal proto brzy, jako kompenzaci, mezi svým hradem a vesnicí stavět nové město. Stavba městečka začala kolem roku 1500. Když vévoda Jiří roku 1539 umřel, zavedl jeho bratr Jindřich na svém území ihned reformaci. Tak se stal Bärenstein od roku 1540 evangelickým. Za Magnuse z Bernsteinu proběhla v roce 1544 stavba nové radnice a Bärenstein dostal svou první městskou pečeť. V radnici se nacházel také pivovar a cínová váha, později ještě cech řezníků.

V zemském registru z roku 1546 se objevuje Jan z Bernsteinu jako majitel města a vesnice Bernstein, Bärenhecke, Schellerhau, Kippelsdorf, Falkenhain, Janspach, Waltersdorf, Bornichen a Nawen Schmidwergks.

Tham z Bernsteinu zemřel 9. června 1639 v Drážďanech na skvrnitý tyfus a s ním vymřela Bärensteinská linie. Jeho manželka Alžběta, rozená z Lüttichau, nemohla vlivem třicetileté války zcela zubožené panství udržet. Jan Zikmund z Bernsteinu a na Gamigu koupil v dražbě roku 1641 sešlé panství, na nějž byla uvalena nucená správa. Jeho nástupce byl v roce 1649 Jan Albrecht z Bernsteinu. O šestnáct let později, roku1675, vykoupil panství z exekuce za 15 000 zlatých Siegried z Lüttichau (bratr Alžběty, vdovy po Thamovi), což později vedlo k opětovnému rozvoji řemesel a cechů.

Ničivé požáry

Jan Jindřich ze Schönbergu a na Maxenu, Oberlichtenau, Berreuthu a Kunnersdorfu, království polského a knížectví saského dvorní a justiční rada, získal panství roku 1699. Jan nechal zřídit roku 1702 pro své poddané tzv. registr, kde musely být uvedeny v každé obci jmenovitě daně, peníze a úroky v naturáliích. Roku 1711 přešel hrad a rytířský statek Bärenstein na říšského hraběte Kristyána Bohumila z Holtzendorffu. Několik požárů postihlo obec roku - 1622, 1630, 1669, 1723 a v roce 1738 došlo k největšímu městskému požáru, kdy kromě kostela, fary a školy bylo zničeno dalších 18 domů a šest stodol.

V roce 1795 získala panství hraběnka Charlota Luisa Mariana z Bünau, která byla dcerou generála a říšského hraběte Bedřicha Augusta z Coselu a jeho manželky Friederike. Roku 1816 prodala ovdovělá hraběnka Bärenstein svému zeti jménem Jan Bedřich Curt z Lüttichau. Až do vyvlastnění v roce 1945 patřilo sídlo rodině z Lüttichau.

Původní podoba není známa

Nejstarší částí zámku je patrně severní křídlo datované k roku 1240, mladší pak věž v jižním průčelí, pocházející z 15. století a k ní přiléhající dvě nepravidelná křídla. V severním průčelí je patrný zazděný vstupní portál brány s později umístěným aliančním erbem Dr. Petra z Bernsteinu a jeho manželky Alžběty z Pflugku. Právě tak jako historie hradu je obestřena tajemstvím, lze o původní podobě středověkého hradu pouze spekulovat. Rozsáhlé přestavby z 15. až 19. století důkladně setřely původní vzhled, takže jen ze zachovaných základů jednotlivých budov je možné odvodit bývalou podobu hradu.

Ze zasypaných zbytků příkopů a roztroušených kamenů v úbočí nad Muglitztal badatelé usuzují, že původní hrad měl pravděpodobně podobu dvoujádrové dispozice. V severní části mohla původně stát věžová budova, jejíž základy jsou dodnes ještě patrné v severním křídle. Dnešní zámecká věž jižního křídla mohla kdysi ukončovat jižní část hradního jádra. Obě středověké části jádra byly asi spojeny stavbou spojovacího křídla nad příkopem. Teprve s vysokými zisky z hornictví byly obě části hradní dispozice sjednoceny výstavbou slavnostní síně. Původní přístup do hradu byl veden z údolí vzhůru k nynějšímu hradu.

Zajímavosti

- S luteránskou reformací byla v saském vévodství zaváděna povinná školní docházka. První učitel je jmenovitě uveden roku 1554.

- Na přelomu let 1592-93 bylo panství, z pověření saského kurfiřta Augusta, zmapováno důlním měřičem Matyášem Oderem.

- Od roku 1626 přicházeli sem z Čech exulanti, zpočátku to byli především duchovní, kteří svou cestu přes hranice brali jako „exuli“, ale brzy vzrostl i počet dalších uprchlíků.

- V roce 1707 obdrželo město právo na konání druhého jarmarku, mimo to ještě obilní a dobytčí trh.

- Dcera říšského hraběte Kristyána Bohumila z Holtzendorffu Bedřiška se provdala za hraběte Augusta z Coselu, syna Augusta Silného a jeho metresy Anny Konstancie, hraběnky z Coselu (rozené z Brockdorfu).

- Po roce 1945 byl hrad využíván jako školicí středisko a zotavovna. Od roku 1995 je hrad opět v soukromém vlastnictví Dr. Jiřího Thalera, který celý hradní areál nechal opravit.

Zpracoval Petr Šafránek

4.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Miroslav Sládek v létě 2016 v Ústí nad Labem
1

V Chomutově zadrželi republikána Miroslava Sládka

Volby v centru Ústí nad Labem krátce po jejich pátečním zahájení
AKTUALIZOVÁNO / SLEDUJEME ON-LINE
113

ON-LINE: Sleva za lístky, gel proti žloutence. Ústecký kraj volí poslance

Piráti padli s Mladou Boleslaví na samostatné nájezdy

Chomutov - Piráti neprolomili sérii porážek a připsali si již šestou prohru v řadě. Tentokrát na samostatné nájezdy. Zápas se pro ně vyvíjel dobře. První třetinu vyhráli dvougólovým rozdílem, ale v prostřední části hry Bruslaři vyrovnali. Pak to už byl boj o každý centimetr ledu. Nakonec rozhodovaly samostatné nájezdy, ve kterých byli šťastnější hosté.

„Volím od roku 1945,“ říká nejstarší volička Chomutovska

 Jirkov - V Jirkově volila Františka Votavová, které je 101 let.

I kdyby na saních, k volbám jdeme. V Chomutově k urnám došli voliči v předstihu

Chomutov –  První hlasy spadly do urny už vteřiny po 14 hodině.

AUTOMIX.CZ / SLEDUJEME ON-LINE

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení