Obrovský respekt vzbuzuje mamutí kolos na dně povrchového lomu Československá armáda (ČSA) těžební společnosti Litvínovská uhelná. Jde o rypadlo, které metr po metru ukrajuje hnědé uhlí z odkryté uhelné sloje.

Spolu s redakčním kolegou Vaškem Veverkou přijíždíme za deštivého počasí k velkostroji KU 300, uhelnému rýpadlu, vybaveni ochrannou přilbou a obléknuti do pracovních montérek.

Uhlí všude kam oko jen dohlédne

Přiváží nás terénním vozem František Lorenz, vedoucí úseku uhlí hnědouhelného lomu ČSA. Pod sebou má necelé dvě stovky pracovníků. V jeho kanceláři je podrobná mapa, která se aktualizuje každý měsíc. Znázorňuje nejen přesné pohyby rypadel a pásové dopravy ale ukazuje veškeré aktuální dění v areálu povrchového lomu.

Všude je bahno a kolem nás sloje velmi kvalitního hnědého uhlí, které tu na vytěžení čeká miliony let.

Parťák Rudolf Thums velí dělníkům, řidičům rypadla, elektrikářům a strojníkům. Naše první kroky vedou do kabiny rypadla. Ta slouží i jako výtah. Stoupáme pomalu vzhůru do výšky asi dvaceti metrů. Nezapomenutelný výhled.

„Tak tady je naše království. Kam oko dohlédne, všude je uhlí,“ ukazuje po okolí předák Thums.V kabině má řidič rypadla k dispozici monitor, počítač, vysílačku a další techniku.

Čtveřice kamer neustále monitoruje nejrizikovější a nejdůležitější úseky. Řidič celý kolos ovládá joystickem a řadou barevných tlačítek. „Jde o jeden z nejstarších strojů. Zbylé dva velkostroje už prošly generálkou a modernizací,“ říká předák.
Uhelný prach máme v uších i v nose

Na velkostroji a přilehlých pasových dopravnících probíhá zkrápění uhelného prachu ale stejně během chvilky Během chvilky máme uhelný prach všude! V uších, nose, na obličeji. Čisté nové montérky jsou hned špinavé.

Kolega Vašek Veverka neví co dřív, jestli fotit, nebo natáčet na video. Nabídku pořídit fotky z nejvyššího bodu rypadla, z lávky, ale s díky odmítá. „Už abychom byli zase dole,“ říká polohlasem redakční kolega.

Náhle se rypadlo zastaví. Stojí i pásy. Je ticho. Nepřirozený klid. Velkostroj utichl. „Čidla zaznamenala na pásovém dopravníku nějakou železnou překážku. Záleží na tom, jak jsou čidla nastavena na citlivost. Zastavit rypadlo může například i kvůli hřebíku. Hlavně se stojí ale kvůli kusům železa, zbytkům kolejnic a podobně. Každá taková věc by totiž mohla poškodit pás,“ vysvětluje předák Rudolf Thums.

Údržbáři si mezitím berou do ruky lopatu a prohledávají mezi uhlím na pásu „železného vetřelce“. Byl tam kus železného drátu. O několik minut později se pás i rypadlo opět rozjíždí. Ještě předtím ale na zprovoznění velkostroje všechny v okolí upozorní siréna. Je to z bezpečnostních důvodů. Po každém jejím rozezvučení všichni vědí, že se pásy opět dávají do pohybu!

Z plošiny velkostroje odcházíme do jeho útrob. Po dešti to klouže. Úzké železné žebříky střídají železné rošty a schodiště.

Rozvodna je srdcem celého rypadla

Vstupujeme do jakési kuchyňky a místnosti pro odpočinek a hlavně do srdce celého rypadla, a to rozvodny. Sedíme pohodlně na lavici a otáčení a houpání kolosu už téměř nevnímáme. Jen nepřetržitý hluk se nedá jen přejít. Většina dělníků má proto v uších ochranné tlumící špunty.

„Na to všechno se dá zvyknout. Není to zas tak hrozné. Poprvé a naposledy jsem byl v novinách, když jsem tu začínal. Novináři tu dělali tehdy reportáž, to mi bylo dvaadvacet let. Vzpomínám si na to, jako by to bylo včera,“ zavzpomínal na setkání s tiskem a na své začátky v hornictví předák Rudolf Thums.

Společníka a průvodce po velkostroji nám dělá i elektrikář Daniel Valdauf. Je jedním z elektrikářů, který má na starost elektroinstalaci a vše co se týká elektřiny kolem rypadla. Údržba se nenudí, ani když zrovna nic nestojí a stroj šlape jak hodinky. Pořád je co dělat.

„Bude potřeba doplnit vazelínu mazacího lisu pro píst zdvihu horní stavby,“ řekl předák. Mazač Jindra Vaňo mi podává kbelík bílé mazlavé hmoty. Připadám si jako na moři nebo na pouťové atrakci. Velkostroj okusující masy sloje hnědého uhlí se pomalu otáčí kolem své osy.

Nic pro lidi trpící závratí. Pracovníci údržby za jednu směnu nachodí stovky metrů. Lezou po železných žebřících a roštech. Auta pod mamutím velkostrojem, natož lidi, nám připadají jako pidilidi a hračky z lega.

Do ruky si beru maxi klíč osmdesátku. Váží několik kilogramů. Zkouším utáhnout matku obrovského šroubu. Marně. Nemám na to sílu. Zkouším se do klíče opřít celou váhou svého těla. Nic. V porovnání s nářadím, které člověk běžně zná, se tento klíč jeví jako hračka pro obry!

Zatímco se morduji s maxiklíčem, kolega Vašek se neudrží smíchy a přestává dokonce i fotit. Utírá si pot z čela i obličeje. Na něm má rázem černé šmouhy od mouru. „Tak teď jsi jako pravý bagrák,“ směje se předák.

Naše dopolední směna na velkostroji pomalu končí. Čeká nás výrobní ředitel Litvínovské uhelné Pavel Kounovský. Vracíme montérky a přilbu. Špinaví a unavení odjíždíme. Na dno kráteru se mohou podívat ale i další zájemci, a to prostřednictvím unikátního projektu Uhelné safari.

Uhelné safari pro všechny zájemce

Po loňském úspěšném úvodním ročníku, kdy si za čtyři měsíce prohlédlo těžební lokality na 800 návštěvníků, jsou i letos připraveny tři prohlídkové trasy. Ty mohou zájemci bezplatně absolvovat od dubna do října. Novinkou je rozšíření exkurzí, kromě středy je to nově i sobota.

Návštěvníci Uhelného safari mají možnost zhlédnout celý cyklus povrchového dobývání uhlí od těžby přes skrývku až po rekultivace a seznámit se s fungováním povrchového lomu jako unikátního technického díla. První trasa zavede zájemce do lomu ČSA, další do lomu Vršany, třetí je věnována rekultivacím.
Zásoby uhlí na desítky let

Energetickou skupinu Czech Coal tvoří také společnosti Vršanská uhelná, Litvínovská uhelná a Czech Coal Services .
Litvínovská uhelná a.s. spravuje těžební lokalitu ČSA včetně homogenizační drtírny a Úpravny uhlí Komořany. Zásoby uhlí do územně ekologických limitů představují 37 milionů tun kvalitního hnědého uhlí s výhřevností 17,5 MJ/kg.

Za těmito limity se dále nachází 750 milionů tun hnědého uhlí s nejvyšší výhřevností v ČR. Pokud nedojde ke korekci limitů bude muset již po roce 2012 dojít k radikálnímu snížení těžby a to z 5 milionů, až na 2,5 milionu tun ročně. Existuje riziko, že v roce 2021 bude nutné těžbu v této lokalitě dočasně zastavit.

Vršanská uhelná zajišťuje těžbu hnědého uhlí v lokalitě Vršany a Jan Šverma v centrální části Severočeské hnědouhelné pánve. Společnost disponuje uhelnými zásobami s nejdelší životností v republice v rámci stávajících územních limitů až do roku 2058. K vytěžení je zde zhruba 315 milionů tun uhlí.

Litvínovská uhlená úsek uhlí lomu ČSA

x Těžební lokalita Československé armády disponuje třemii bagry KU 300S
x Velkostroj váží 1250 tun.
x Za hodinu dokáže rypadlo vytěžit v průměru 1500 tun uhlí.
x V areálu povrchového lomu ČSA na úseku uhlí vede 15 kilometrů pasovek.
x Celkem pracuje na úseku uhlí 185 lidí, jde o bagráky, strojníky, zámečníky, elektrikáře a řidiče.
x Na jedné směně pracuje na velkostroji šest lidí.
x V roce 2012 má dojít k radikálnímu snížení těžby a to z pěti milionů až na 2,5 milionu tun ročně.
x V roce 2021 bude s největší pravděpodobností nutné těžbu v této lokalitě dočasně zastavit úplně.