Kliknutím zvětšíteO Shawcrossových zločinech byly napsány dvě knihy. Sériový zabiják, přezdívaný „vrah od řeky Genesee“, děsil v letech 1988 a 1989 severoamerické město Rochester ve státě New York, jímž projížděl nejdříve v autě Dodge Omni své přítelkyně, později ve vlastním voze Chevrolet Celebrity, a „lovil“ kolemjdoucí prostitutky. Celkem 11 jich zabil.
Po dopadení své řádění sváděl na to, že byl posedlý duchem matky, která ho v dětství sexuálně zneužívala. Tvrdil, že se za své činy necítí trestně odpovědný. Tehdejší státní zástupce Charles Siragusa tak musel spolu s vyšetřovateli rozpitvat celý jeho život.
„V době, kdy došlo na soud, jsem pravděpodobně věděl o Arthuru Shawcrossovi víc, než věděl on sám,“ řekl v roce 2008 (krátce po vrahově smrti) Siragusa novináři Garymu Craigovi z Rochester Democrat and Chronicle.
Šikanovaný i šikanující
Arthur John Shawcross se narodil v americkém městě Kittery ve státě Maine jako první ze čtyř dětí Arthura Roye Shawcrosse a Elizabeth „Bessie“ Yerakes Shawcrossové. Na svět přišel 6. června 1945 jako nedonošený, protože se narodil o dva měsíce dříve.
Jeho otec si v té době právě odbýval vojenskou službu, a tak se chlapcova matka uchýlila i s nedonošeným synem ke švagrové do města Watertown ve státě New York, dokud Shawcrosse staršího nepropustí z armády.
Vrah Arthur J. Shawcross
V té době se do Watertownu sestěhovalo i hodně dalších příbuzných rodiny, jichž bylo tolik, až se oblasti, v níž všichni žili, začalo říkat „nároží Shawcrossových“. Malý Arthur ale mezi ostatní děti svých strýců a tet příliš nezapadl. „Ještě v šesti letech se pořád vyjadřoval jako mimino a v noci chronicky pomočoval postel,“ napsal o dětství budoucího sériového vraha Rochester Democrat and Chronicle (článek zmiňuje internetová databáze sériových vrahů Murderpedie, pozn. red.).
Ve škole to nebylo o nic lepší. „I když si udržoval docela slušné známky, byl vždy sám, ostatní děti se mu posmívaly a říkaly mu Oddy (divnej, pozn. red.). Často se ve třídě vztekal a měl ve zvyku brát si s sebou do školy železnou tyč. Mladší děti šikanoval, dokud se z toho nerozplakaly,“ píše Rochester Democrat and Chronicle.
Posedlý sexem
Při pozdějších výsleších zabiják uvedl, že si nepamatuje dobu, kdy by nebyl posedlý sexem. Hodně masturboval už od osmi let a podle svých slov brzy přešel i k orálnímu sexu. Tvrdil také, že měl sex i se zvířaty, zejména s kravami, ovcemi a s koněm, a že zabil jedno kuře, zatímco s ním souložil.
Do sexu se ženami jej podle jeho slov zasvětila teta Tina, jež ho naučila uspokojovat ženu jazykem, což byla sexuální praktika, kterou si oblíbil. Prohlašoval také, že ve 14 měl pravidelný orální styk se svou sestrou Jeannie a sestřenicí Lindou. Orální sex byl pro něj důležitý i proto, že jinak rychle ztrácel erekci, takže šlo o pro něj zásadní sexuální praktiku.
„Pak se stalo něco, co změnilo všechno, co Arthur o sexu věděl. Jednou ho při návratu ze školy naložil neznámý muž do auta, dal mu na krk nůž a přinutil ho k orálnímu sexu. Vyděšenému Arthurovi to ale nešlo, takže ho muž vztekle otočil, zezadu brutálně znásilnil, a pak vysadil u něj doma před domem. Od té doby Shawcross nebyl schopen vyvrcholit, pokud se sex nepojil s bolestí,“ uvádí Murderpedie.
Voják ve Vietnamu
Jako nedostudovaný a nevyučený mladík s podprůměrnou inteligencí se Shawcross živil několik let příležitostnými pracemi, které střídal s drobnými krádežemi, u nichž byl občas přistižen. V roce 1964 se poprvé oženil, manželství trvalo necelé čtyři roky a páru se narodil syn.
Další zlom v životě pozdějšího vraha nastal, když byl v dubnu roku 1967 povolán do armády. V té době se s první ženou rozvedl a po velmi krátkých námluvách pak podruhé oženil s Lindou Nearyovou, což se stalo těsně předtím, než byl odvelen do Vietnamu. Tam jako dispečer zajišťoval dodávky munice a dalších potřeb vrtulníkem do bojových oblastí.
„Služba ve Vietnamu měla na Shawcrosse zásadní vliv, protože právě tam se měl naučit zabíjet,“ píše Gary Craig.
Později Shawcross o svém válečném angažmá často bájil a vykládal o různých zvěrstvech, jichž se údajně dopustil. Například prý objevil v křoví dvě ukryté Vietnamky, jednu střelil do hlavy a druhou přivázal ke stromu. První ženu, která ještě dýchala, prý sťal a její hlavu nabodl na kůl jako vzkaz pro nepřítele. Druhou údajně donutil k orálnímu sexu, poté ji se zbraní v ruce znásilnil a nakonec ji také střelil do hlavy. Ze stehna první ženy si prý navíc vyřízl plátek masa, který uvařil a snědl.
Pravděpodobnost, že k tomuto zločinu opravdu došlo, je ale minimální. Podle knihy Anatomie zla spisovatele Michaela H. Stonea nesloužil Arthur Shawcross ve skutečnosti nikdy na žádné bojové pozici. Vietnam však zřejmě v muži přece jen povzbudil náchylnost k násilnému chování a probudil touhu vraždit.
Agresivita roste
Po návratu z Vietnamu byl Shawcross přidělen jako zbrojíř do pevnosti Sill v Lawtonu v Oklahomě. Někdy v té době si také jeho druhá žena Linda všimla, že se muž začíná chovat znepokojivě: například si liboval v zakládání požárů. Po propuštění z armády se negativní aspekty jeho povahy ještě prohloubily. Začal ženu bít a byl velmi útočný. Linda vyhledala psychiatrickou pomoc, kde se dozvěděla, že se manžel musí léčit. Coby věřící křesťanka oddaná svému muži ale odmítla podepsat výpověď, na jejímž základě mohl soud nařídit léčbu.
Bez terapie se muž stával stále podrážděnějším a útočnějším. Nakonec se situace stala pro jeho ženu už neudržitelnou, takže navzdory své víře požádala o rozvod a od Arthura odešla.
Ten tím přišel o poslední korektiv, který mu alespoň trochu bránil v tom, aby se jeho temná stránka projevila navenek. Po Lindině odchodu začal páchat loupeže a vyloupené objekty často zapaloval. Byl dopaden a odsouzen k pěti letům za mřížemi, ale odseděl si jen 22 měsíců. V říjnu 1971 byl předčasně propuštěn.
Po propuštění se vrátil do rodného Watertownu, našel si práci u veřejných služeb a potřetí se oženil. Zdálo se, že se mu přece jen podaří dostat život na správnou kolej. Ale bylo to jen zdání.
Začíná vraždění
V úterý 7. května 1972 zavraždil svou první známou oběť, desetiletého Jacka Owena Blakea, kterého vylákal do zalesněné oblasti Watertownu. Chlapcovo tělo se našlo až po třech měsících na základě anonymního telefonního oznámení, které policie přijala 5. září.
Těsně předtím, než policisté Blakeovu mrtvolu vyzvedli, spáchal Shawcross druhou vraždu: znásilnil a zabil osmiletou Karen Ann Hillovou. Druhý den byl zatčen, protože policie si spojila Blakeovu vraždu s předchozími Shawcrossovými přečiny, o nichž měla záznam.
Velká porota obvinila muže z vraždy, ale v říjnu byl tento trestný čin překvalifikován na méně závažné zabití prvního stupně (v obou případech) výměnou za přiznání.
Shawcross tak byl odsouzen k trestu odnětí svobody na maximálně 25 let s možností předčasného podmínečného propuštění. Po 14 letech jeho věznění dospěli sociální kurátoři k závěru, že jeho nebezpečnost pominula, a to navzdory tomu, že psychiatři, kteří muže vyšetřovali, ho nadále hodnotili jako schizoidního psychopata. V dubnu 1987 tak vykročil z vězeňských vrat za nově nabytou svobodou. Rozhodnutý rozpoutat další teror.
Hrůza v Rochesteru
Od dubna do července 1987 se kurátoři snažili o jeho resocializaci ve městech Binghamton, Delhi a Fleischmanns, ale jakmile se místní lidé dozvěděli, co je Shawcross zač, otevřeně proti jeho přítomnosti protestovali.
V červenci 1987 proto úředník pro podmínečné propuštění rozhodl, že Shawcross bude umístěn do Rochesteru, přičemž místní policie dostane zprávu o jeho přítomnosti, ale nebude už přesně informována o jeho zločinné minulosti. Muž se díky tomu mohl v Rochesteru skutečně usadit. Ačkoli byl ženatý, udržoval milostný poměr s další ženou, Clarou D. Nealovou.
V březnu 1988 začal Shawcross znovu vraždit, přičemž se primárně zaměřoval na místní prostitutky. Své oběti „lovil“, vraždil a znásilňoval po dobu necelých dvou let. Za tu dobu stačil prokazatelně zabít 11 žen, není ale vyloučeno, že obětí mohlo být více.
Pachateli se nakonec stala osudnou vražda třiatřicetileté June Cicerové, kterou zabil 17. prosince 1989. Její tělo bylo nalezeno při leteckém prozkoumávání oblasti 3. ledna 1990 v okolí Lososího potoka (Salmon Creek). Dva dny po nálezu ho zatkli policisté, kteří okolí nadále skrytě sledovali, protože si muže všimli, jak močí z mostu do potoka.
Láska za mřížemi
Shawcross nezapíral a své činy při výsleších podrobně popsal, ale trestní odpovědnost odmítal. Vymlouval se na již zmíněnou posedlost duchem své matky a později také na posttraumatickou stresovou poruchu v důsledku válečné služby. Tuto obhajobu přezkoumal z pověření státního zástupce agent FBI Robert K. Ressler, který následně uvedl, že Shawcross svědkem žádných válečných zvěrstev nebyl.
V únoru 1991 byl Shawcross odsouzen k úhrnnému trestu 250 let ve vězení a zařazen do nápravného zařízení Sullivan ve Fallsburgu. V něm se pak ještě stačil počtvrté oženit. Poté, co na jaře 1997 zemřela jeho třetí manželka Rose, si vzal 10. července při obřadu uspořádaném přímo ve věznici svou dlouholetou lásku Clarou D. Nealovou, se kterou si začal ještě před zatčením.
„Bylo to hezké,“ řekla o svatebním obřadu novinářům Nealová a dodala, že je „při svém kanibalovi bez ohledu na to, co udělal“. V této souvislosti stojí za zmínku, že k vyhledání a vraždě několika svých obětí použil Shawcross její auto.
Sériový vrah poté prožil ve věznici Sullivan ještě 11 let. Odpoledne 10. listopadu 2008 si začal stěžovat na bolest v noze a byl převezen do nemocnice v Albany, kde krátce poté zemřel na srdeční zástavu. Za mrtvého byl prohlášen ve 21:50. Bylo mu 63 let.
16
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
