Válka se stala v minulých letech jejich řemeslem. Syrští proturečtí ozbrojenci byli naverbováni na pomoc ázerbájdžánské armádě, aby pomohli ve prospěch Baku rozhodnout letitý spor o arménskou enklávu Národní Karabach.

„Podle svědectví našich vojáků jsou syrští žoldáci, teroristé a speciální jednotky tureckých ozbrojených sil rozmístěni společně s vojenskými jednotkami ázerbájdžánských ozbrojených sil,“ uvedl ve svém projevu k národu před několika dny arménský premiér Nikola Pašinjan.

„Bez ohledu na to, kolik žoldáků tam rozmístí ázerbájdžánská strana, stejně nemůže konkurovat arménské vůli k vítězství a životu. Společnými silami zlomíme nepříteli vaz,“ uvedl arménský premiér.

Dalo by se to brát jako válečná propaganda. Ostatně ta arménská se příliš neliší od vystoupení ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva. Jenže svědectví o syrských bojovnících na straně Baku přinesly i světové agentury. Třeba podle agentury Reuters, která se odvolá na syrské zdroje, bojuje na ázerbáj-džánské straně fronty tisíc najatých syrských bojovníků.

Na frontu za 35 tisíc

Syřanům byl slíben měsíční žold ve výši 1500 dolarů (asi 35 tisíc korun), což jsou v hospodářsky zkolabované Sýrii velké peníze.

Nikdo jim však předem neřekl, že je čekají na Kavkaze bojové operace a ofenzíva proti urputně se bránícím arménským silám.

Zpravodaj Reuters, který mluvil se dvěma ze Syřanů, uvádí, že čekali, že budou pověřeni strážní službou, a ne že budou muset bojovat. „Nechtěl jsem sem jít, ale neměl jsem žádné peníze. Život byl velmi tvrdý a nuzný,“ uvedl v rozhovoru jeden z nich.

Také na straně Arménů ale bojují zahraniční bojovníci. Ne však kvůli penězům, ale proto, že patří k celosvětové arménské diaspoře.