Základní kámen chystaného mrakodrapu má být položen v průběhu roku 2020, přičemž náklady na jeho výstavbu se podle aktuálních odhadů vyšplhají na dvě miliardy australských dolarů, tedy v přepočtu zhruba na 32 miliard korun.

Ve svých útrobách poskytne „Zelená páteř“, jak je celý komplex nazýván, dostatek místa jak pro běžné bydlení, tak současně i pro komerční využití. Neméně zajímavá pak je skutečnost, že střecha mrakodrapu, která podle dostupných vizualizací připomíná spíše menší botanickou zahradu, bude přístupná také veřejnosti.

Budova CITIC tower je nejvyšším postaveným mrakodrapem za rok 2018
Čína, Amerika i Vietnam. V roce 2018 vyrostl rekordní počet mrakodrapů

Vítězný návrh vzešel ze spolupráce společností UNStudio sídlící v Nizozemí a australské Cox Architecture a v designové soutěži vypsané developerskou firmou Beulah International jej sedmičlenná porota v užším výběru upřednostnila před další pěticí projektů, které mimo jiné dodala světově proslulá návrhářská studia Bjarke Ingels Group či Woods Bagot.

„Melbourne má překrásné zahrady a překrásné bulváry,“ nechal se v telefonním rozhovoru pro CNN slyšet šéf Cox Architecture Philip Rowe. „Krajina je klíčem (pro život ve městě), takže jsme vytvořili svislý bulvár… který vytváří otevřený prostor, sousedské zóny, parky dostupné veřejnosti a společenské aktivity.“

Mrakodrap Chrysler Building, Manhattan, New York
Slavná ikona New Yorku změní majitele. Mrakodrap Chrysler Building je na prodej

Podobných budov bude přibývat

Obě firmy tak navazují na současný světový trend, který zdůrazňuje potřebu zakomponovat do mnohdy velmi znečištěných měst také trochu zeleně. Podobná budova se v současnosti nachází například v italském Milánu a v brzké době bude ke spatření rovněž ve vietnamském Ho Či-minově městě.

„Myslím si, že v 21. století se (architektura) oproti konci toho 20. vyvíjí v tom smyslu, že bereme více na vědomí životní prostředí – na úrovni udržitelnosti, ale také z pohledu lidskosti. Napojení na krajinu a zeleň je základním lidským ‚chtíčem‘,“ řekl Rowe s tím, že „odklon od věží s odrážejícím se sklem - směrem k něčemu lidštějšímu a více spojenému s životním prostředím – může být trendem, který nyní udává tempo.“

Studenti z brněnské techniky navrhli mrakodrap, který za padesát let může být součástí cestování ve vysokorychlostních kapslích. Zájem o stanici projevili i brněnští radní.
Stanice hyperloopu v Brně? Dřevěný mrakodrap. Návrh se líbí i vedení města