Školy už nelze zavírat plošně, říká ústavní právník Jan Wintr

Podle jakých norem se po zrušení nouzového stavu budou řídit protiepidemická opatření?
Na prvním místě jsou to mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví a krajských hygienických stanic podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Paragraf 69 uvádí, že se může zavést zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními lidmi, zejména omezení cestování z některých oblastí a dopravy, zákaz slavností, divadelních a filmových představení, sportovních a jiných shromáždění a trhů, uzavření zdravotnických a sociálních zařízení, škol, zotavovacích akcí, ubytovacích podniků a provozoven stravovacích služeb nebo omezení jejich provozu. Na to navazuje zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku.

Školy pojedou ve stejném režimu jako dosud i bez nouzového stavu, řekl Plaga

Ústavní právník Jan WintrZdroj: Oldřich Tristan Florian, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, WikimediaDůležitá je v něm ovšem formulace o zákazu nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy. Znamená to, že jde pouze o lidi, kteří měli kontakt s osobami pozitivně testovanými na covid-19?
Existují dva výklady. Ministerstvo zdravotnictví mělo loni na jaře poměrně široké pojetí, podle něhož jsou podezřelí z nákazy u tohoto typu koronaviru všichni. Proto mohlo například zavřít školy nebo restaurace a omezit shromáždění více osob. Já se kloním k názoru, že jde o opatření jednoho ministra či krajského hygienika bez parlamentní kontroly, a proto je na místě užší výklad, který neumožňuje plošná opatření typu zavření všech škol či restaurací v celé ČR. Tomuto pohledu se po sérii podzimních soudních rozhodnutí připojilo i ministerstvo zdravotnictví. Ministr Jan Blatný loni 19. listopadu ve sněmovně řekl, že opatření podle paragrafu 69 nelze využít k plošným opatřením, neboť mají vazbu jen na lokální ohniska nákazy. Důvodem jejich aplikace musí být přímá místní souvislost s bráněním vzniku či šíření epidemie, nikoliv plošný preventivní zásah. Celostátní zákazy tedy možné nejsou.

Takže lokální omezení budou nařizovat krajské hygienické stanice?
Buď krajský hygienik, nebo ministr zdravotnictví, oba mají tuto pravomoc. Nelze ale zavřít restaurace a pak z toho vyvodit, že je nutné zakázat volný pohyb osob na celém území ČR.

Přesto ministr školství Robert Plaga už sdělil, že pro školy se od pondělka nic nemění a platí, že nadále jsou otevřené jen mateřské a speciální školy plus dva první ročníky ZŠ.
To se mi trochu zvednul tlak. Základem všeho je, že každé opatření vydané kýmkoli musí být odůvodněné, což vzkazy na Twitteru nesplňují. Nemyslím, že je to tak jednoduché, jak to vidí ministr Plaga. Zákon o veřejném zdraví umožňuje uzavírat školy jen v případě, že jsou ohniskem nákazy. To se aplikovalo už v září, kdy šly do karantény jen postižené třídy či školy.

PŘEHLEDNĚ: Co nastane, až skončí nouzový stav. Variant je několik

Šéf Asociace hejtmanů Martin Kuba (ODS) uvedl, že hejtmani nemohou nařizovat protiepidemická opatření a stav nebezpečí zdaleka neobsáhne všechny potřebné kroky. Co tedy hejtmanům zákon umožňuje?
O stavu nebezpečí mluví paragraf 3 krizového zákona. Hejtman ho může vyhlásit na 30 dnů a poté ho prodloužit se souhlasem vlády. V katalogu jeho pravomocí je klíčový odstavec, v němž se říká, že může zakázat vstup, pobyt nebo pohyb osob na vymezeném místě nebo území. To mu dává široké možnosti. Má i pravomoc přikazovat pracovní povinnost. V porovnání s tím, co může udělat v nouzovém stavu vláda, hejtmani nemohou omezovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala nebo znemožňovala prováděná krizová opatření.

Ministr obrany Lubomír Metnar řekl, že armáda dál bude pomáhat v nemocnicích a sociálních zařízeních, neboť jí to umožňuje zákon o ozbrojených silách. Když to tedy shrnu, po zrušení nouzového stavu nelze udělat jedinou věc, a to zavřít obchody a provozovny služeb?
Nemám teď před sebou desítky nařízení, jež vláda stihla vydat. Některá jsou podle mě nezákonná, neboť jsou příliš široká. Myslím ale, že ten rozdíl jste identifikovala správně. Hovoří se také o pravomoci omezovat volný pohyb osob, ale tam je pravomoc vlády v nouzovém stavu a hejtmanů ve stavu nebezpečí prakticky stejná. Vždy jde o přiměřenost toho opatření. Když si hejtman vyhodnotí, že riziko šíření nemoci je enormní, může omezit na vymezeném území i volný pohyb včetně nočního vycházení.

Sněmovna odmítla vládní žádost o prodloužení nouzového stavu o 30 dní. Může tedy vláda v pondělí na základě žádosti hejtmanů tento institut znovu použít?
Soudím, že by to bylo v rozporu s Ústavou ČR. V krizovém zákoně se říká: „Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu.“ Tato procedura by ale neměla obcházet pravidlo dané ústavním zákonem o bezpečnosti, že vláda vyhlásí nouzový stav na 30 dnů a prodloužit ho může jen se souhlasem Poslanecké sněmovny. Pokud ho nezíská a vyřeší to tím, že bezprostředně vyhlásí nový stav nouze, obchází demokratickou zásadu, že pro zásadní posílení vládních pravomocí a omezení základních práv a svobod musí mít souhlas parlamentu. Umím si představit, že hejtmani vyhlásí stav nebezpečí, a pokud se během týdne dvou ukáže, že to to nestačí, požádají o vyhlášení nouzového stavu. Musí být ale minimálně učiněn pokus to zvládnout mimo nouzový stav.

Hejtmani požádají o nouzový stav, říká Vondrák. Hamáček: Vláda by vyhověla

Pokud to vláda přesto udělá hned v pondělí, měla by sněmovna její nařízení zrušit?
To je politické rozhodnutí sněmovny. Může se usnést, že ho s okamžitou platností ruší. Stejně jako ho ponechat. Tím by dala najevo, že změnila názor na prodloužení nouzového stavu. Další variantou je napadnout vládní rozhodnutí před Ústavním soudem.