Jedno je jisté: stát chce pravidla zpřísnit. Úředníci plánují, že Češi budou chodit do důchodu ještě později. Postupně dokonce až v 68 letech. Lidovecký ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka hodlá své plány na prodloužení věku odchodu do důchodu představit do konce března. Podle ministerstva práce by se změna neměla týkat jen lidí narozených do roku 1973. Těm mladším se však podle nynějších plánů úředníků má důchodový věk postupně zvedat.

Až v 68 letech by do důchodu měli odcházet lidé narození po roce 1989. Ani takový posun podle resortu není v Evropě nic neobvyklého. Většina států Evropské unie totiž zvyšování důchodového věku také plánuje. „Do roku 2030 se bude důchodový věk zvyšovat v 19 státech, tedy ve dvou třetinách členských zemí,“ řekl mluvčí ministerstva práce Jakub Augusta.

Počet let, které Češi tráví v penzi, se stále zvyšuje. Zatímco v roce 2000 tato doba v průměru činila necelých 20 let, nyní je to zhruba o čtyři roky více
Důchody přehledně: Jaké jsou v Česku nejvyšší penze a co změní valorizace

Udržet déle v pracovním procesu ženy chce 23 států, tedy víc než čtyři pětiny členských zemí Unie. „Pokud bychom důchodový věk nijak neměnili, měli bychom ho v roce 2050 pro muže druhý a pro ženy čtvrtý nejnižší v EU,“ tvrdí Augusta.

Podle odborníků ale pouhé posunutí důchodového věku systém zachránit nemůže. „Považuji za velmi nešťastné, že výsledkem celé důchodové reformy je teď v mediálním prostoru jenom zvyšování věku odchodu do důchodu,“ prohlásila ekonomka Danuše Nerudová, někdejší předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody.

Pozdější odchod do penze podle Nerudové dokáže snížit schodek systému jen zčásti. „Vláda prostě bude muset ze státního rozpočtu více přisypávat do důchodového systému tak, jak je to běžné v zemích na západ od nás,“ uvedla.

Zvláštní péči by přitom podle ní mělo ministerstvo věnovat úpravě odchodu do penze u náročných zaměstnání. Nezbytná je jejich nová kategorizace. „V řadě profesí totiž došlo k částečné robotizaci, takže už nepatří mezi ty nejnáročnější,“ podotkla.

Naopak mohly vzniknout nové náročné profese, které stát ve svých tabulkách zatím vůbec nemá. „Potom by se mohlo stát, že se problém přelije ze starobních důchodů třeba do invalidních,“ obává se Nerudová.

Lidé kupující noviny před Wilsonovým nádražím v Praze na snímku ze třicátých let.
Štědré důchody státních úředníků. Za první republiky brali téměř původní plat

Nárok na dřívější penzi bez krácení částky dosud měli jen horníci z hlubinných dolů. Od letoška vláda zavedla snížení důchodového věku například pro záchranáře, tedy členy výjezdových záchranářských skupin, operátory zdravotnických operačních středisek a záchranáře horské služby. Celkem se jedná jen o zhruba 6500 lidí. Pravidla pro další náročné profese kabinet představí do konce roku.

S tím, že nestačí jen odsouvat odchod do důchodu, souhlasí i další odborníci. „Pokud půjde o úpravu více parametrů zároveň, mohou být změny mírnější, než když se spolehneme na jediný z nich,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. V tom případě by podle něj i odchod do důchodu ve věku až 68 let pro profese, které nejsou fyzicky náročné, mohl být přijatelný.

Chybí důležitá data

Analytik je přesvědčen, že by se vláda mohla inspirovat v zahraničí. Vhodný se mu zdá například švédský model, kde mají průběžně financovaný důchodový systém. „Má v sobě ovšem automaticky vestavěné mechanismy k tomu, aby se vyrovnával a nevytvářel dlouhodobé deficity,“ konstatoval Marek.

Výhodou je podle něj také to, že každý účastník si může zjistit, jaký důchod může očekávat, až sám třeba po mnoha desetiletích půjde do penze. „O tom u nás člověk, kterému je 25 nebo 35 let, nemá ani tušení,“ poznamenal.

Kalkulačka důchodů. Spočítejte si výši penze:

Starobní penze by se měla v průměru zvýšit o 760 korun a průměrný důchod v Česku poprvé překročí hranici 20 tisíc korun. Ilustrační foto
Valorizace důchodů 2023: Spočítejte si na kalkulačce, o kolik se vám zvýší penze

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek připomněl, že o mnoha zásadních údajích o vývoji české populace, bez nichž je zodpovědné rozhodování o budoucích parametrech důchodového systému nemožné, neví ani vláda. Aktuální údaje by podle Samka měli ministři od statistiků dostat až letos.

Nejnovější demografická zpráva, kterou ministři předložili tripartitě, pochází z roku 2018. Tedy dávno před pandemií covidu i válkou na Ukrajině, které se na životě české společnosti zásadně podepsaly. Vážně se bavit o posunutí odchodu do důchodu proto podle Samka zatím nemá reálný smysl. „Vláda zatím vůbec nemá k dispozici data, která by jí mohla doložit, jestli je to vůbec opodstatněné. Takže je zbytečné vést podobné debaty,“ prohlásil.

Seriál Naše důchody

Česko stárne a financování důchodů začíná být čím dál větší problém. Fialova vláda na jaře představí reformu penzí a některých změn doznají i stávající důchody. Deník proto startuje nový seriál Naše důchody, který každé pondělí postupně představí chystané novinky.

Budou některé profese chodit do penze až v 68 letech? Zvýší se pojistné pro OSVČ? Jak se změní předčasné důchody? A věří lidé ve středním věku, že nějaký důchod v budoucnu dostanou?

Všechny díly seriálu najdete na webové adrese denik.cz/duchody.