Kliknutím zvětšíteShoda na tom nepanuje, pro firmy je to stále moc, pro odbory málo. Jedna skupina lidí na trhu práce ale nynější debatu o minimální mzdě sleduje hodně bedlivě: zdravotně postižení lidé, respektive firmy, které je zaměstnávají. Měsíční příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) se totiž letos nevalorizoval a jeho základní výše tak zůstává stále 13 600 korun.
Předloni se přitom zvyšoval v průběhu roku dokonce dvakrát, pokaždé o 800 korun. „Navýšení bralo ohled na růst minimální mzdy jak v roce 2020, tak i pro rok 2021,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Jan Denemark Nováček. Takové tvrzení ale například firmy sdružené v Asociaci zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR (AZZP ČR) povážují za zkreslené. "První zvýšení bylo jen opožděnou kompenzací růstu minimální mzdy v roce 2019, a to pouze za 4. čtvrtletí roku. Druhé zvýšení k vyrovnání rekordního růstu minimální mzdy v roce 2020 bylo schváleno jen pro druhé pololetí. V roce 2021 se na potřebnou kompenzaci zapomnělo," říká Karel Rychtář, konzultant AZZP ČR.
Dostanou šanci?
V Česku je přibližně 120 tisíc lidí, kteří mají různé zdravotní postižení a zároveň pracují. Z nich asi polovina pracuje na tzv. chráněném trhu práce, kde zaměstnavatelé mohou pobírat kompenzační příspěvek za zaměstnávání těchto lidí. Činnosti, které hendikepovaní lidé dělají, jsou rozličné. Od „lepení sáčků“ až po kvalifikovanější práce. Jejich průměrná mzda se nyní pohybuje okolo 18 tisíc korun při plném úvazku.
Jenže šedesát procent OZP osmihodinovou šichtu nezvládne, mají proto zkrácené úvazky, a tím klesá i výdělek. A právě příspěvek státu pomáhá mzdy lidí s hendikepem tlačit nahoru, vytvářet nová místa a dává šanci na uplatnění samotných lidí. Na úřadech práce je totiž stále registrováno zhruba 30 tisíc lidí s postižením, kteří by měli chuť pracovat a čekají na příležitost.
Chceme systém
Firmám, které dávají práci invalidům, vadí fakt, že se o státní příspěvek musejí s politiky každoročně handrkovat. Jednou ho stát zvýší, podruhé ne, což je případ letošního roku. Firmy tak podle svých slov nemohou dlouhodobě plánovat „Jediné řešení, o které usilujeme pro příštích roky, je navázání výše limitu příspěvku na průměrnou nebo minimální mzdu, které by umožnilo zaměstnávání zdravotně postižených lidí plánovat, rozpočtovat, jednat o cenách. Tedy valorizace, předvídatelná a předem daná,“ říká Karel Rychtář z Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR.
Od stávající vlády se Asociace systémového řešení nedočkala, s napětím proto sleduje sestavování nového kabinetu. Podle Rychtáře se co největší zapojení hendikepovaných lidí do pracovního procesu vyplatí především samotnému státu. Je to ekonomičtější.
„Podle údajů MPSV stojí jeden nezaměstnaný se zdravotním postižením ročně 250 až 300 tisíc korun, a to trvale. Proti tomu zaměstnaný člověk s hendikepem vyjde stát na 130 až 150 tisíc korun ročně, z toho navíc 60 procent dostane stát zpět,“ vypočítává Rychtář. „Čistý výdaj státu tak není v součtu 8,4 ale okolo 3,5 miliardy korun,“ dodává Rychtář.
3
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
