Kliknutím zvětšíteBezpečnostní expert České bankovní asociace Petr Barák upozornil, že zločinci se na síti snaží do legalizace kradených peněz, které získali z účtů svých obětí, vtáhnout klienty bank.
„Jsou najímáni, aby zloději mohli přes jejich účet posílat peníze. K tomu využívají různé záminky. Za to pak klienti dostávají odměnu, která se pohybuje kolem deseti procent z částky, která má být na účet zaslána. Ti lidé si ale neuvědomují, že jsou součástí procesu legalizace výnosu pocházející z trestné činnosti a stávají se součástí a trestně odpovědnými osobami,“ řekl Barák.
Ondřej Kapr z Policejního prezidia doplnil, že v takových případech hrozí lidem trestní sazba až deset let, v případě nedbalostního trestného činu asi sazba poloviční. „Je důležité, o jakou škodu se jedná a zda se jedná o organizovanou zločineckou skupinu. V těchto typech podvodů ale prvky organizovanosti vidíme. Přesun organizovaného zločinu do kyberprostoru,“ doplnil policista.
Nábor takových bílých koní je přitom poměrně jednoduchý. Zpravidla kývnou na nabídku, která jim přijde e-mailem. Barák ovšem zaznamenal i případy, kdy pachatelé rozdávali lístky s nabídkou výhodné brigády a s telefonním kontaktem na ulici.
K legalizování kradených peněz jsou najímáni i cizinci, často z postsovětských republik. „Často jsme se setkávali s tím, že to byli studenti na pražských kolejích, kdy nábor probíhal přímo nebo formou inzerátů na inzertních portálech, kdy na první pohled nevidíte, o co se jedná,“ upřesnil Kapr.
Jak bezpečně nakupovat na internetu:
Ideální obětí těchto náborářů jsou přitom uprchlíci z Ukrajiny, neboť se nacházejí v pro ně neznámém prostředí, navíc se chtějí zavděčit, najít si práci a normálně fungovat. Policie eviduje řádově stovky takových případů a podle Kapra souvisí s výrazným nárůstem kybernetické kriminality.
Zloději stresují nedostatkem času
V poslední době se objevuje také takzvaný falešný bankéř, kdy lidem volá člověk, který se představí jako pracovník banky, v níž má klient uložené peníze. Útočníci se navíc představují skutečnými jmény bankéřů nebo policistů. „Je daleko větší pravděpodobnost, že člověk na takový útok narazí a je daleko větší pravděpodobnost, že vás zaskočí v momentě, kdy nad tím nebudete uvažovat. Zvlášť, když útok obsahuje prvky časového presu,“ řekl Kapr.
Právě s časovou naléhavostí útočníci počítají. „Když o takovém typu útoku vím, tak si na to budu dávat pozor. Stačí pár vteřin, špatné kliknutí a můžete přijít o velké peníze a úvěry, které budete splácet do konce života,“ varoval policista.
Bezpečnostní expert Barák proto lidem doporučil, že pokud klientovi něco nesedí, je řešením hovor ukončit a informovat se přímo v bance. „Banka má nástroje, aby peníze ochránila, nepotřebují k tomu součinnost klienta,“ doplnil.
Češi jsou přitom v online prostoru poměrně opatrní, jak ukázal poslední průzkum agentury Ipsos pro Českou bankovní asociaci. V takzvaném Indexu Kyberbezpečnosti, v něm se vyhodnocuje různé chování lidí v online prostoru, dosáhli Češi 67 bodů, tedy o jeden méně než loni.
„Česká populace je poměrně obezřetná v případě sdělování osobních údajů, jako je číslo platební karty či přihlašovací údaje k bankovním účtům. Na druhou stranu však nemalá část lidí, přibližně čtvrtina, alespoň někdy otevírá přílohy e-mailů od neznámých uživatelů, což může způsobit vážný problém,“ zhodnotil výsledky Michal Straka z agentury Ipsos.
Před únikem dat lidé nejčastěji věří bankám, pojišťovnám a spořitelnám. Naopak státní správu jako bezpečnou vnímá jen třetina dotázaných. Nejnižší důvěru pak mají fintech společnosti, nebankovní poskytovatelé půjček a obchodní řetězce.
16
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
