Kliknutím zvětšíte„Při přechodu z šestidenního pracovního týdne na pětidenní v roce 1968 předstihlo tehdejší Československo mnohé západní země, které toto rozhodnutí učinily řadu let později. Již tehdy vládla v Evropě představa, že díky vědě a technickým pokrokům se bude v blízké době pracovat daleko méně, třeba jen tři dny v týdnu,“ uvedl Johnathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která v České republice sdružuje centra podnikových, IT a zákaznických služeb.
Třídenní pracovní týden je sice zřejmě stále z oboru sci-fi, ale některé firmy v Česku se rozhodly kratší týden v práci otestovat. Třebafarmaceutická firma Novartis, která má v Praze centrum podnikových služeb. Po dohodě mohou její zaměstnanci pracovat čtyři dny v týdnu dvakrát měsíčně.
Kratšímu pracovnímu týdnu by se nebránil ani prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. „Čtyřdenní pracovní týden v podstatě už máme. S naší produktivitou práce toho za našich pět dnů uděláme často méně než jinde za čtyři dny. Zkrácení by tedy nebyl problém. Často děláme spoustu věcí zbytečně, takže by to vyžadovalo lepší organizaci práce,“ vysvětlil. Mnoho firem to ale podle něho neudělá. Třeba továrny, které navíc jedou na směny, by musely přebudovat svůj systém práce.
Nicméně i v takových případech by se s tím dalo něco dělat. „Z pohledu řízení provozu není problém například vytvořit skupiny zaměstnanců, které mají rozdílný den volna. Tak se dá pracovní silou pokrýt velice lehce každý pracovní den,“ nastínil Roman Urban ze společnosti Déhora. Ta se zabývá plánováním pracovních sil právě ve směnných provozech.
Většina Čechů by přitom čtyřdenní pracovní týden uvítala. Jak ukázal loňský průzkumu agentury Ipsos pro společnost Moore, šedesáti procentům dotázaných by se taková pracovní doba líbila, i kdyby měli během čtyř dnů pracovat intenzivněji. Naopak pětina lidí by byla pro zachování pěti dnů v práci, ale v klidnějším tempu.
Údaje firem, které čtyřdenní pracovní týden zkoušejí, však podle Appletona ukazují, že se jim podařilo přilákat a udržet talenty. Jejich zaměstnanci jsou navíc šťastnější, méně vystresování a odvádějí lepší práci. „Díky této inovaci si totiž dokáží udržet a dokonce posílit loajalitu a spokojenost svých zaměstnanců, což je zejména dnes, kdy převládá nedostatek kvalitních kandidátů na trhu práce, velmi důležité,“ doplnil.
Benefity pro zaměstnance
Nějakého výraznější zavádění čtyřdenního pracovního dne se ale Češi zřejmě jen tak nedočkají. Z již uvedeného průzkumu společnosti Moore totiž vyplývá, že firmy se na tuto možnost sice dívají kladně, ale v dohledné době by ji zavedlo jen třináct procent dotázaných šéfů firem. Čtvrtina jej rovnou odmítá a polovina si nebyla jistá.
Čtyřdenní pracovní den se testuje i v zahraničí. Naposledy se na tom shodla belgická vláda, která by umožnila lidem pracovat denně až deset hodin, aby svou práci stihli za čtyři dny. Před zásahy shora ale varuje Burkovič. „Raději bych to viděla jako pomalý a nenásilný přechod,“ řekl.
Doplnil, že už nyní řada firem svým zaměstnancům nabízí množství benefitů, které ve svém výsledku čtyřdenní pracovní týden naplňují. Některé firmy šly ještě dál a svým zaměstnancům nabízejí i neomezenou dovolenou.
S takovou možností přišly například firmy Avast nebo Pure Storage. „Technologická firma Pure Storage si uvědomuje, že její zaměstnanci často pracují velmi tvrdě. Po úspěšném ukončení velkých projektů pak potřebují a samozřejmě si velmi zaslouží řádný odpočinek. Pokud získají souhlas svého nadřízeného, mohou čerpat i neomezenou dovolenou,“ dodala ředitelka náboru firmy Eva Čásenská.
Kymlička: Neumím si představit, že by se čtyřdenní pracovní týden zavedl plošně
V některých západoevropských zemích zkoušejí zavádět kratší pracovní týden. Testují jej i některé české firmy. Partner ve společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička si ovšem myslí, že zavedením čtyřdenního pracovního týdny by české firmy ztratily konkurenceschopnost.
Petr KymličkaJsou v ČR firmy, které zavedly čtyřdenní pracovní týden?
Pár průkopnických firem, většinou jde o malé firmy, se v Česku najde. Takový systém práce již dříve zvolila například pražírna z Albrechtic u Českého Těšína. Výraznější boom tohoto přístupu se ale v nejbližších letech nedá očekávat, z našeho loňského průzkumu vyplynulo, že o zavedení zkráceného pracovního týdne v příštích pěti letech, uvažuje jen třináct procent vedoucích pracovníků.
To není moc velká podpora.
Z našeho průzkumu vyplynulo, že mezi zaměstnanci vnímá tuto myšlenku pozitivně více než 60 procent Čechů. Pozitivní postoj k tomu dle našeho průzkumu zaujímají také dvě třetiny vedoucích pracovníků malých a středních firem, ale za určitých podmínek spojených zejména se zvýšením produktivity ve zbývajících dnech. Naopak více než pětina pracovníků na vedoucích pozicích se domnívá, že by tento krok firmám spíše uškodil.
Jaké jsou jeho klady a jaké zápory kratšího pracovního týdne?
Z pohledu zaměstnanců je líbivá zejména představa třídenního víkendu, i když existuje také nezanedbatelná část pracovníků, kteří by kratší pracovní týden neuvítali. Důvodem je to, že si raději rozloží pracovní povinnosti do pěti dnů, které díky tomu mají klidnější. Čtyřdenní pracovní týden by tedy pro ně byl spíše stresující. Naopak ti, kterým se myšlenka kratšího pracovního týdne líbí, si uvědomují, že by v takovém případě měli během čtyř dnů pracovat intenzivněji. V některých firmách to však ani není možné - zhruba šestnáct procent vedoucích totiž uvedlo, že na práci v jejich firmě nestačí ani pět dnů. Největším záporem z pohledu firem je očekávaný pokles výkonu. Zaměstnanci by nestihli odvést tolik práce a snížily by se výsledky firem a tím jejich konkurenceschopnost.
Je reálné, že se v ČR čtyřdenní pracovní týden zavede?
Čtyřdenní pracovní týden rozhodně nelze zavést pro každou oblast průmyslu nebo všechny pracovní pozice. Až na výjimky v budoucnu půjde o postupné zkracování pracovní doby, než přechod na čtyřdenní pracovní týden. Někteří politici v loňském roce přišli s návrhem zkrácení pracovního týdne o dvě a půl hodiny na 37,5 hodiny. Do budoucna je pravděpodobné, že se pracovní doba bude zkracovat, a to díky vývoji technologií, automatizaci a robotizaci. Současně se budou pracovníci čím dál více soustředit spíše na činnosti s vyšší přidanou hodnotou, kde je stroje nezastoupí. Pokud hovoříme o nějakém plošném zavedení ve formě nařízení, neumím si jej představit, tuzemské podniky by ve srovnání se zahraničními firmami ztratily na konkurenceschopnosti.
3
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
