Jiřina Šiklová se narodila 17. června 1935 v pražské středostavovské rodině Heroldových. Po vystudování historie a filozofie se v roce 1965 stala jedním ze spoluzakladatelů Katedry sociologie na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Od roku 1956 do roku 1969 byla také členkou KSČ, po vystoupení ze strany však byla propuštěna z univerzity a nemohla se věnovat vědecké práci. 

Za normalizace Šiklová pomáhala dostávat zakázanou československou literaturu z republiky do zahraničí a exilovou literaturu do Československa. Kvůli tomu strávila v roce 1981 rok ve vazbě. „Kdybych věděla, že tam budu jen ten rok, tak je to maličkost – pak je to pro sociologa zajímavá věc,“ vzpomínala po letech.

Ke své profesi se mohla vrátit až po sametové revoluci v roce 1989. Ačkoli měla k následnému vývoji v Česku řadu výhrad, byla se stavem společnosti spokojená. "Je tu svoboda, lidé se mohou angažovat. To je v pořádku, to mi stačí," řekla bytostná realistka v červnu 2015 v rozhovoru s ČTK. Ve světě podle ní nikde není ideální systém a ani takový neexistuje.

"Jsem pes obranář, který se angažuje, když má pocit, že se dá něco změnit," charakterizovala se také Šiklová. O svém působení v 70. a 80. letech řekla, že nebyla v disentu, jen se prý snažila zachovat československou kulturu.

Po roce 1989 založila na Karlově univerzitě Katedru sociální práce. V plánech přednášek na společenskovědních fakultách v celé ČR prosadila téma problematiky genderu, tedy vztahu mezi oběma pohlavími.

Medaile za zásluhy o republiku

Šiková je autorkou několika knih, publikovala v desítkách odborných časopisů. V roce 1995 získala cenu Žena Evropy, která je v Bruselu udílena ženám, jež přispěly k integraci Evropy. O čtyři roky později obdržela medaili T. G. Masaryka I. stupně za zásluhy o republiku.

Loni na podzim pak k příležitosti svých 85. narozen obdržela od předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) Stříbrnou pamětní medaili za její úsilí o záchranu zakázané literatury a rozvoj občanské společnosti a svobody.  "První medaile z mých rukou bude udělena ženě, která se v době nesvobody nebála říkat pravdu," prohlásil tehdy Vystrčil. 

Přátelé a kolegové na Šiklové oceňují kombinaci erudice a laskavé pomoci

Propojení odborné erudice, občanské angažovanosti a neutuchající potřeby pomáhat druhým oceňují přátelé a kolegové na Jiřině Šiklové, která dnes zemřela ve věku 85 let. Jako socioložka řešila důležité problémy každodenního života, jako jedna z prvních prosazovala v Česku principy genderových studií a jako kamarádka se starala o problémy svých blízkých do posledních dnů svého života.

Desítky let se s Šiklovou znal historik Vilém Prečan, který v druhé polovině 80. let vedl Československé dokumentační středisko nezávislé literatury v bavorském Scheinfeldu. Středisko založili v 80. letech čeští intelektuálové v exilu a v jeho archivech jsou četné materiály týkající se činnosti exilu i domácího disentu v době totality. Signatářka Charty 77 Jiřina Šiklová pašovala samizdatové texty z Československa právě do tohoto centra.

"Vždycky jsem říkal, že Jiřina je nejlepší ženská mého života - i když bychom spolu asi nemohli žít ani den," uvedl. "Byla jedním z nejskvělejších lidí našeho života, byla obětavá a nikdy nemyslela na sebe. Vždycky myslela na to, co je třeba udělat pro druhé lidi, byla obětavá do krajnosti," řekl Prečan.

Jiřina Šiklová v roce 1965 na FF UK v roce 1965 spoluzakládala Katedru sociologie a když se na školu mohla po revoluci v roce 1989 vrátit, iniciovala založení Katedry sociální práce. "S velkou lítostí jsme přijali zprávu, že dnes zemřela Jiřina Šiklová. Zůstane pro nás trvalým vzorem propojení odborné erudice a občanské angažovanosti," napsala FF UK na sociálních sítích.

"V roce 1991 Jiřina Šiklová založila Gender Studies, protože jako socioložka si uvědomovala, že tento obor v ČR chybí, a že gender je důležitá sociální kategorie, která významně ovlivňuje životy lidí. Je mi velmi líto, že se nedočkala oslavy 30. výročí, které si připomeneme letos na podzim," řekla ČTK ředitelka Gender Studies Helena Skálová.

"Po celou dobu existence Gender Studies s námi zůstala v kontaktu, i když aktivní působení předala mladším generacím. Sledovala nás zpovzdálí, ale stále tu byla se svou osobitou životní moudrosti a velkým srdcem. Svým odkazem bude stále s námi," dodala Skálová.

"Na její roli v české sociologii vidím dva obrovské přínosy. Jednak je určitě jedna z prvních, která i v dobách, kdy se to vlastně nesmělo, poměrně jasně ukázala, že je potřeba slyšet ženský hlas a že genderová problematika je něco, co je důležité," řekl ČTK sociolog Petr Soukup, který působí na Fakultě sociálních věd UK. Druhý důležitý moment pro něj je ten, že Šiklová byla "socioložkou žitého života". "Prostě řešila ty běžné a důležité problémy a snažila se, aby sociologie pomáhala," dodal.

"Je mi smutno. Před necelým rokem jsem paní Jiřině předával Stříbrnou medaili předsedy Senátu. Byla plná energie. V den jejího odchodu si dovolím připomenout její slova: ´Nikdo nedělá větší chybu než ten, kdo nedělá nic v domnění, že to málo, co udělat může, nemá cenu´," uvedl na twittteru předseda Senátu Miloš Vystrčil.