Nájmy v téměř celé republice dosahují téměř astronomických částek. Za poslední rok podle údajů společnosti Deloitte sice v důsledku koronaviru například v Praze, Zlíně či Hradci Králové mírně klesly, řada dalších míst zaznamenala stagnaci nebo růst (viz box). Celorepublikově se ale i přes tuto situaci pohybovaly desítky procent nad úrovní roku 2016.
Řešením pro řadu lidí může být zapojení do družstevního bydlení, které bývá většinou levnější než nákup bytu na hypotéku. Tuto cestu zvolila i skupina lidí ze spolku Sdílené domy, která se v rámci pilotního projektu První vlaštovka rozhodla pořídit si celý bytový dům.
„Když se kupují jednotlivé byty, bývá to dražší,“ konstatuje Olga Słowik, jedna z jeho členek. Sama přitom má další důvody, proč se do projektu zapojila. „Je pro mě důležité být součástí nějaké skupiny lidí, se kterými sdílím společné zájmy, mám stejný náhled na věci. Takže bych je chtěla mít i za sousedy,“ dodala.
Německý vzor
Spolek se inspiroval modelem německého Syndikátu nájemních domů s více než sto šedesáti realizovanými projekty. „Nejde jen o řešení naší osobní situace, ale rádi bychom to přenesli do České republiky a našli nový způsob, jak řešit bytovou problematiku,“ přizvukuje Kateřina Nekolová, druhá ze členek spolku. Součástí těchto projektů v Německu často bývají společné prostory, dílny, dětské koutky nebo kavárny. „Podobně to plánujeme i u nás,“ dodává s tím, že v podobných domech v Německu nebydlí jen mladí lidé, ale obyvatelé jsou všech věkových kategorií.
Spolek už v Česku odstartoval svůj první projekt nazvaný příznačně První vlaštovka. „Momentálně jsme ve fázi hledání vhodného domu. Přece jen činžovních domů, natož prázdných, v Praze není na prodej moc,“ říká Nekolová. Výhodou ale podle ní je, že se budoucí obyvatelé domu znají. Často spolu už třeba jako spolubydlící v bytech žili a jsou schopni se shodnout na mnohém nejen při správě družstva, ale i na tom, jaké požadavky by bydlení mělo splňovat.
Půjčky na zakoupení domu a příspěvek do fondu oprav by se podle Nekolové hradily z nájmu, který by byl nižší než tržní a v průběhu času nedocházelo k jeho výraznému navyšování. „Dům by patřil družstvu, ale kdyby se někdo rozhodl odstěhovat, neměl by díky tomu pocit, že na tom tratí,“ dodává.
Nabídka bank
Potíž kromě malé nabídky nemovitostí na trhu je podle spolku i ta, že banky nejsou příliš schopné jednat s podobnými skupinami lidí, kteří chtějí zakoupit celý bytový dům. „Neznají moc jiných produktů pro financování bydlení, než je hypotéka pro jednotlivce,“ konstatuje Tomáš Růžička, který má ve spolku tyto věci na starosti. Nový zajímavý produkt prý byla schopná vytvořit Komerční banka, a to pro spolkové bydlení, které připravuje Praha. „Ale na náš dotaz k němu nám ani neodpověděli,“ dodává Růžička.
Nízkou připravenost bank na koupi domů podobnými družstvy a spolky potvrdila i anketa Deníku, byť výjimky se najdou. Z asi sedmi oslovených finančních ústavů odpověděly tři. Například ČSOB je neposkytuje vůbec.
V Moneta Money Bank prý pro podobné případy mají vytvořený produkt, kdy vyhlédnutá nemovitost musí být už dostavěná nebo před dokončením. Bytové družstvo pak musí mít k dispozici aspoň pětinu kupní ceny, předložit stanovy a plán budoucího osazení bytů. „Nicméně jsme doposud nezafinancovali klasický development, kde by žadatelem o úvěr a následně dlužníkem bylo výhradně bytové družstvo,“ konstatovala mluvčí banky Zuzana Filipová s tím, že se banka snaží minimalizovat rizika a spolupracuje „zejména se zkušenými developery, kteří se vydali i cestou družstevního bydlení“.
Česká spořitelna prý takto ročně financuje nižší desítky projektů. Zájem o podobné úvěry podle ní stoupá. Nutností pro poskytnutí půjčky je, že dotyčný dům má aspoň deset bytů. „Podmínky pro udělení úvěru skupině družstevníků se v zásadě neliší od podmínek při žádosti o hypotéku, vždy je klíčové posouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet,“ říká Filip Hrubý, mluvčí banky.
V případě úvěrů malým bytovým družstvům se pak navíc posuzuje nejenom schopnost splácet samotný úvěr, ale také generovat dostatečnou finanční rezervu do fondu oprav.
Zahraniční cesta
„Neúspěch při jednání s bankami nás vedl k tomu, že jsme začali zkoumat možnosti financování v zahraničí,“ dodává Kateřina Nekolová. Spolek Sdílené domy má zajištěné financování ve výši šedesáti procent od německé nadace Umverteilen!. Ve výsledku prý s příznivějšími podmínkami než byl jakýkoliv produkt, o kterém se jednalo v bankách.
Další část z ceny domu zaplatí z úspor svých členů a zbytek financuje přímými půjčkami. „Půjčky nám většinou poskytují lidé, kterým jsou naše iniciativa a smýšlení sympatické, nicméně lze je brát i jako investici. Nabízíme úroky až tři procenta, což je oproti nabídkám bank velmi výhodné,“ dodávají členky Sdílených domů.
Průměrné nájemné v krajských městech ČR (v Kč/m2):
Město | Cena | Mezikvartální změna (v %) |
Praha | 287 | -4,3 |
Brno | 258 | -2,6 |
Hradec Králové | 221 | +5,2 |
Zlín | 220 | -3,5 |
Středočeský kraj | 219 | -0,5 |
Pardubice | 214 | -0,9 |
Olomouc | 209 | -0,9 |
Plzeň | 200 | +1,0 |
Liberec | 196 | +1,6 |
Jihlava | 195 | +5,4 |
České Budějovice | 194 | -1,0 |
Karlovy Vary | 178 | -0,6 |
Ostrava | 175 | +1,2 |
Ústí nad Labem | 170 | +3,0 |
Průměr ČR | 237 | -3,3 |