Narodil se po skončení druhé světové války v Praze. „Naši se do Okounova přistěhovali v listopadu 1945, když mi byly tři měsíce,“ uvedl dnes 77letý muž. „Táta měl známého u finanční stráže v pohraničí. Když přijel do Prahy a viděl, že jsme tam žili v jedné místnosti, poradil, ať jedeme na sever, že je tam spousta domů,“ dodal. Proto se tam mladá rodina rozjela.

Josef Hanžl (77 let)
Těší ho práce na zahrádce a cesty za přáteli do Německa, Rakouska a Švýcarska. Děti nemá, je ale v kontaktu s neteří, která žije v Austrálii.

Nebyla sama, směřovali tam lidé i z dalších míst republiky. „Často od Berouna a z Prahy. Starousedlík tu proto není žádný,“ zkonstatoval Josef Hanžl.

Původně byl Okounov střediskovou obcí s vlastní školou, která byla v budově dnešního obecního úřadu. Patřilo k ní více osad kromě současné Kotviny, Krupice a Oslovic. Například Korunní, která dnes patří ke Stráži nad Ohří v Karlovarském kraji, a také Hora. Tato osada, ale zanikla při zřizování vojenského újezdu Hradiště.

Okounov.
OBRAZEM: Okounov se chlubí krásnou přírodou i kostelem

„V padesátých letech pak táta dělal tajemníka národního výboru. Bylo to těžké, lidé se obraceli proti němu. Povinně se zakládala jednotná zemědělská družstva a lidé do nich museli vstupovat, aniž by chtěli. Museli odevzdat dobytek a pole. To nebylo pěkné," připomněl nepříjemnou kapitolu.

Zdroj: DeníkDo vedení Okounova se dostal na začátku devadesátých let i on, tehdy jako volený zastupitel. Později prožil dvě volební období jako místostarosta a další dvě jako starosta. Posledních osm let je v penzi, stále se ale snaží obci pomáhat. Udržuje zeleň a pořádek ve vesnici i na hřbitově. Zadarmo a ve svém čase.

I po letech se na něj obracejí lidé, kteří si ho pamatují jako starostu. „Stále si to pletou,“ směje se. Přesto jim rád poradí, nasměruje, nebo provede po Okounově. Začátkem března například přijel potomek odsunutých Němců, jehož rodiče ve vesnici do války vlastnili velký statek. „Narodil se už v tehdejší Německé demokratické republice, chtěl se ale podívat na místo, odkud jeho rodina pochází. Pomodlil se v kostele a zašel také na hřbitov,“ doplnil. Pan Hanžl si tak na radnici vyzvedl klíče od novogotického kostela sv. Vavřince a vzácné návštěvě dělal průvodce.