Na 26 let do vězení se zvýšenou ostrahou poslal v pondělí 7. listopadu ústecký krajský soud narkomana a recidivistu Martina Holuba. Ten loni koncem srpna zvlášť zavrženíhodným způsobem zabil v Chomutově starší ženu, u níž přechodně žil. „Skutek se odehrál, jak je popsáno v obžalobě,“ vysvětil soudce Roman Felzmann a přiznal několika pozůstalým nemajetkovou škodu celkem skoro 3,5 milionu.

Rozsudek je nepravomocný, Holub se na místě odvolal, věc tak bude řešit Vrchní soud v Praze. Státní zástupce Vladimír Jan i zmocněnec pozůstalých si ponechali lhůtu.

Než Holub ženu zabil, namíchal jí do kávy neurol a diazepam. „A když byla omámená, na ústa jí přiložil dámskou menstruační vložku, zabalenou do silonové punčochy,“ popsal Felzmann. Muž jí následně na obličej přiložil tašku, hlavu omotal županem a košilí. Pak ženu ohnul v pase, zabalil do látek, oblečení a fólie, převázal kabely a šňůrami. Zemřela udušením, nebo v důsledku nepřirozené polohy. „V krvi poškozené byly stopy užití farmak,“ uvedla znalkyně z oboru lékařství Andrea Vlčková.

Zabalené tělo muž ukryl na balkon. Po mrtvé prodal šperky, prstýnky, televizi a hodiny na stěnu za několik tisíc korun.

Obžalovaný tvrdil, že jednal v afektu a po hádce. „Křičela na mě, neunesl jsem to,“ uvedl muž s tím, že jí dal prášky a přišel zpátky s komplicem, který v tom měl být s ním. Přiložil ženě na ústa předměty, které vedly k udušení. Soudce i kvůli této úkladnosti afekt vyloučil. Těsně před rozsudkem se muž kál. „Lituji toho, život jí nevrátím,“ uvedl Holub. Zalitoval i toho, že jí odcizil věci. „Rozprodával jsem je, když jsem zjistil, že už nežije. Řekl jsem si, že už je potřebovat nebude,“ popsal Holub a soudci ukázal i známky po sebepoškozování na svém těle z vazby. „Několikrát mě zachránili,“ mávl k justiční stráži.

Holubův advokát rozporoval, že se chtěl jeho klient usmrcením ženy majetkově obohatit. Jejím zabitím by nic nezískal, tvrdil Miroslav Lelek, když ho seniorka živila. „Naopak by se jeho majetková situace zhoršila,“ poukázal obhájce. „Stalo se tak v důsledku rozčilení a zkratkovitého jednání obžalovaného,“ vysvětlil vraždu advokát a poukázal na Holubův zájem o převýchovu. Už teď na ní ve vazbě v Litoměřicích pracuje s kaplanem. „Neměl velké výchovné vzory, pohyboval se vždy v prostředí, kde byla trestná činnost takřka normální,“ dodal Lelek s tím, že Holubovo jednání je tak sociálně determinované.

Muž s dispozicí k agresi byl už šestkrát souzen, i za násilnou trestnou činnost. Vraždil krátce po propuštění z posledního výkonu, i proto žalobce navrhoval 27 let vězení. Znalci-psychologové svědčili o poruše osobnosti a hrubě narušeném hodnotovém systému. Při vraždě měl zachovalé ovládací schopnosti, v toxické psychóze po užití pervitinu nebyl, ani závislý i přes četné užívání nebyl. Podle Jana u Holuba chybí reálná lítost a pohrdá společenskými normami. Prognóza k resocializaci je tak téměř vyloučená, s čímž senát souzněl. „Na místě je ukládání mimořádného trestu,“ uvedl předseda.

K věci hovořila během několik dní trvajícího líčení řada svědků. Jako poslední svědčila v pondělí žena, který se poslední rok před vraždou s Holubem vídala skoro denně. Poslední dny před vraždou to prý přeháněl s pervitinem. „Dával si až čtyřikrát denně, i nitrožilně, dost to přeháněl,“ popsala. Zároveň jí prý říkal, že seniorka na něj řve, a že on už to „nedává“, že se sebere a uteče. „Říkala jsem mu, ať je radši u ní a nedělá blbosti,“ dodala svědkyně s poukazem na to, že předtím žil na ulici a neměl peníze.

Potkala se s ním také krátce po vraždě, ještě než se na ni přišlo. „Vzal mě dovnitř, sedli jsme si do obýváku, dali si společně pervitin. A pak z něj vylezlo, že ona není. Fakt není, já ji otrávil, říkal, prostě už není, je mrtvá,“ řekl Holub svědkyni. A pak jí zděšené kamarádce ukázal tělo ukryté na balkoně. Že ji pak omámil, svědkyni vysvětlil tak, že chtěl ženu uklidnit s pomocí prášků na spaní.

Podle svědkyně ji chtěl do zločinu zatáhnout, když ji prosil, aby mu pomohla s autem, že by ji zahrabal v lese, a že alibi už má od jiných. Od jiných známých chtěl také, aby mu pomohli v bytě vraždy s úklidem. Svědkyně se prý bála i o svůj život, nijak na to nereagovala, odešla a později věc oznámila.