Jeho situace je složitější, než u jiného živnostníka – je totiž nevidomý a ke své obživě přívěs potřebuje.
„Nemám peníze a tak jsem vozík neměl ani pojištěný. Nechápu, jak mi tohle mohl někdo udělat. Na nový přívěs teď nemám,“ běduje Marcin. Jak dodal, na ten předchozí za dvacet tisíc korun šetřil celé tři roky.
Pan Marcin přijel jednoho dne se synem domů, auto zaparkovali před svým domem. Druhý den ráno měli jet spolu k očnímu lékaři. „Šli jsme k autu a najednou syn vykřikl, že tu vozík není,“ popisuje nevidomý Cyril Marcin. Ten nemá tušení, kdo by ho mohl ukradnout, ale myslí si, že ho ti dotyční měli vytipovaného. „Ukrást přívěs není nic lehkého. Museli to mít domluvené už dopředu. Podle mě je to někdo, kdo se krádežemi živí“ míní osmačtyřicetiletý Marcin. „Kolikrát se v noci budím a přemýšlím, co budu vlastně dělat bez toho svého vozíku,“ povzdychl si.
Na místo krádeže přivolali policii. Šance, že se vozík najde, ale velká není.
Cyril Marcin je nevidomý, v Praze se na speciálních kurzech vyučil čalouníkem. A celý život se tím živí. S prací mu pomáhá hlavně jeho žena a syn. Co bude dělat dál, přesně neví. „Asi začnu šetřit na další vozík. Tentokrát si nekoupím úplně nový, ale nějaký starší,“ ukončuje.
