Vyprávět by o tom mohla Lenka Š. Z Chomutova. Aniž by měla kontakt s drogovou scénou nebo prostitutkami, nakazila se „céčkem“. Došlo k tomu na začátku 90. let, kdy pracovala u úklidové služby, která mimo jiné čistila i městkou hromadnou dopravu.

Očkování proti pneumokoku je v České republice nepovinné
Začíná podzimní vlna očkování proti pneumokokům. Děti a senioři jej mají zdarma

„Při jednom z úklidů jsem narazila mezi sedačkami na zapadlou injekční stříkačku. Sice jsem měla gumové rukavice, byl to ale rychlý pohyb a jehla se skrz rukavici dostala. Bohužel byla infikovaná,“ popisuje. Podstoupila léčbu injekcemi s takzvaným interferonem, která trvala desítky týdnů a na těle nechala drastické následky. „Měsíce mi bylo strašně špatně, velká únava, neustále jsem zvracela, takže jsem hodně zhubla. Vypadaly mi vlasy,“ dodává. 

Léčba pomohla, ale nalomené zdraví měla Lenka dalších dvacet let. Následkům žloutenky i léčby připisuje další pozdější diagnózy, včetně té onkologické „Zdravější se cítím v podstatě až teď, když se mi už blíží šedesátka,“ poznamenává invalidní důchodkyně.

O své nemoci nevědí 

V Česku počty případů od roku 2018 klesají, loni jich Státní zdravotnický ústav zaznamenal 665.  Číslo je pravděpodobně ale mnohem vyšší, řada nakažených o své nemoci ani neví. Mnoho let se nemusí nijak projevovat, přesto tiše drasticky ničí játra a může je zdecimovat natolik, že v nich propukne cirhóza nebo rovnou rakovina a orgán selže.

Čechy trápí epidemie nadváhy a obezity
Česko svírá epidemie nadváhy. S kily navíc zápasí šedesát procent populace

Právě ve zmíněných 90. letech se v Česku virus hepatitidy typu C šířil nejvíce, lékaři proto očekávají, že dosud skryté, neléčené nákazy by se měly zanedlouho projevit.

„Vzhledem k tomu, jak dlouho virová infekce v játrech „doutná“, než se plně projeví, odhadujeme, že se s větší vlnou nemocných potkáme právě v tomto období. Odvozujeme to i ze situace v USA, kdy po boomu injekčně užívaných drog v souvislosti s konfliktem ve Vietnamu, přicházelo do ordinací nejvíce nakažených a už těžce nemocných pacientů přibližně po 20 letech, tedy v devadesátkách a po roce 2000,“ vysvětluje odhad  primář Infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice Aleš Chrdle.

Světová zdravotnická organizace v roce 2016 odsouhlasila strategii pro vymýcení žloutenky typu C v jejích členských zemích. Do roku 2020 měl počet nových případů klesnout o třicet procent, do roku 2030 by to mělo být devadesát procent.

Včasná diagnostika a prevence

Klíčová je k tomu včasná diagnostika a prevence, která mimo jiné spočívá v laboratorním testování. „Podstoupit by je měli alespoň jednou v životě všichni lidé, kteří mají třeba jen trochu zvýšené jaterní testy nebo nějaké známé riziko nákazy,“ radí předseda Společnosti infekčního lékařství Pavel Dlouhý.

Křečové žíly v Česku trápí odhadem asi jeden a půl milionu lidí. Z původně kosmetické záležitosti se časem může stát problém zdravotní.
Problémy s křečovými žílami trápí statisíce Čechů. S léčbou pomáhá i robot

Nemyslí se tím jen přímo nakažení o jehlu. Rizikový je i nechráněný pohlavní styk, tetování a piercing nebo přijetí transfuze krve před rokem 1992. „V uplynulých letech jsme každoročně mezi stovkou léčených pacientů našli pět až deset těch, kteří se nakazili při transfuzi ještě v době, kdy se krev na tuto infekci netestovala,“ doplňuje Chrdle.

Dnešní léčba se s tou v 90. letech nedá srovnat, je mnohem šetrnější. Injekce nahradily tablety, desítky týdnů se stáhly na jednotky.