Umělá inteligence znamená naději i pro zdravotnictví. Je ale třeba hlídat data

Umělá inteligence. Pro zdravotnické odborníky v Česku je už nyní důležitou pomůckou. Pomáhá třeba v očním lékařství. A to hlavně jako screeningová metoda pro prvotní zachycení problému. „Prozatím je tedy spíše využívána praktickými lékaři či diabetology, méně očními lékaři,“ vysvětlila vedoucí aplikačního a vitreoretionálního centra Očního centra Praha Dana Fillová.

Zmíněná metoda slouží k analýze fotky očního pozadí. „Spolupodílíme se na vývoji Aireen, tedy umělé inteligence pro záchyt patologií sítnice: diabetické retinopatii a degenerace makuly (žluté skvrny, místa na oční sítnici – pozn. red.),“ dodala Fillová.

Díky umělé inteligenci budou léky na většinu chorob, říká průkopník telemedicíny

Zdravotnický prostředek Aireen pochází z dílny stejnojmenného českého startupu. „Naší vizí je zjednodušit vyšetření a z jedné fotografie oka v budoucnosti diagnostikovat celé spektrum nemocí,“ prozradil jeho zakladatel David Navrátil. 

Díky rozsáhlému projektu, na který jdou peníze z programu Evropské komise Horizon Europe, dostává jasné obrysy i využití umělé inteligence v péči o pacienty s mrtvicí, která ročně v Česku postihne pětadvacet tisíc lidí, přičemž asi osm a půl tisíce jich zemře. Kolem roku 2026 bude s těmito pacienty komunikovat virtuální asistent.

Tlak i neplodnost

Umělá inteligence pomáhá i při problémech s neplodností, která v Česku trápí patnáct až dvacet procent párů. I když lidské ruce podle specialistů nenahradí, pravděpodobnost úspěšného těhotenství a porodu by díky ní mohla v budoucnu vzrůst o deset až dvacet procent.

V léčbě neplodnosti je totiž užitečná. „Na základě kvanta dat, které nashromáždí, umí například vyhodnotit, jaké embryo se vyvíjí nejlépe, a má tudíž největší šanci uchytit se v těle matky. Jestliže potom dostane informaci, že se z embrya opravdu narodilo dítě, umí s ní do budoucna pracovat a další embrya hodnotí i podle této informace,“ řekl Tomáš Bagócsi z reprodukční kliniky Reprofit.

Telemedicínská platforma Meddi zase přináší unikátní možnost měření krevního tlaku za využití mobilního telefonu a jeho kamery. Pomocí funkce BioScan trvá měření minutu a poskytuje stejně přesná data jako běžný tlakoměr. „Stačí na sebe namířit fotoaparát chytrého telefonu,“ upřesnil zakladatel a ředitel tohoto telemedicínského projektu Meddi Jiří Pecina.

Čeští lékaři nasadí k lidem po mrtvici Avatara. Asistent si s nimi bude povídat

Unikátní technologie analyzuje videoobraz obličeje. Parametry stanoví pomocí umělé inteligence a algoritmů hlubokého učení z nasnímaných signálů. Naměřená data jsou ihned vyhodnocena a zobrazena v i pro laiky přehledné grafice. Nepřetržitě je navíc lze bezpečně zaslat lékařům. Aplikace je zdarma ke stažení v AppStore nebo na Google Play. 

Podle Peciny dokáže stanovit i hodnoty saturace krve kyslíkem, dechovou a tepovou frekvenci, variabilitu srdeční frekvence a úroveň duševního stresu. „V průběhu roku přibudou ještě další parametry. Plánujeme rozšíření funkce o stanovení hladiny cholesterolu, hemoglobinu a glykovaného hemoglobinu, tedy laicky řečeno průměr hladiny cukru v krvi za poslední tři měsíce. V současné době tyto funkce testujeme,“ doplnil.

Shromaždiště dat

Umělá inteligence pomáhá mimo jiné i s vývojem léků či při různých operacích. Při jejím širokém využívání je důležité zabezpečení shromaždišť dat, na kterých intenzivně pracují evropští experti. Země Evropské unie totiž potřebují sdílet údaje pro vědu, výzkum a rozvoj zdravotní péče.

Cílem je prospět občanům a být konkurenceschopní s jinými světadíly. „Záměrem je i to, aby pacienti měli ke svým datům přístup a získali nad nimi kontrolu,“ zmínil Zdeněk Gütter z odboru informačních technologií a elektronizace zdravotnictví na ministerstvu zdravotnictví.

Umělá inteligence změní budoucnost. Nesmí sloužit jen bohatým, říká vědec Fořt

Součástí ochrany dat bude třeba i to, že každý výzkumník, který je při své činnosti využije, bude mít povinnost pod hrozbou sankcí zveřejnit výsledky. Gütter to uvedl v rámci nedávného sněmovního semináře, konaného pod záštitou lékaře a poslance Vladimíra Zlínského (SPD).

Ten je zastáncem ostražitosti vůči rychlému vývoji umělé inteligence. „Jsem technooptimista, ale zároveň odpůrce využití prostředků umělé inteligence bez promýšlených důsledků,“ řekl Zlínský. Varováním má podle něj být třeba to, jak různé digitální platformy využívají nashromážděných informací, aniž by lidé věděli, k čemu.

Specialista na kybernetickou bezpečnost a ochranu osobních údajů Luděk Nezmar upozornil, že vzrůstá četnost incidentů narušení bezpečnosti dat. Mnohdy k nim dochází v nemocnicích. „Obávám se ztráty kontroly nad daty v evropském prostoru,“ podotkl.

Umělá inteligence: Dva nadšenci přibližují její výhody i rizika studentům

Pozitivně ale vnímá, že nebude jen jedna centrální databáze, údaje tedy nepůjde ukrást jednoduše. Dodal ale, že je nutné znát technické řešení, aby odborníci mohli bezpečnost evropského systému relevantně zhodnotit.

Podle generálního ředitele společnosti Algotech poskytující internetové služby Františka Zemana lze bezpečnost dat zajistit pouze anonymizací na vstupu do datové základny, z níž umělá inteligence čerpá. „Jinými slovy, umělá inteligence nesmí nikdy načíst osobní data,“ reagoval pro Deník.