Rybí tuk jako lék. Čechům ve stravě chybí, krátí si tak život

Největším zdrojem omega 3 mastných kyselin je rybí tuk. Mořských ryb ale Češi sní třikrát méně, než je evropský průměr. Podle expertů Evropské unie se to negativně podepisuje na zdraví Čechů. Obsah kyselin v jejich krvi několik let sleduje i Centrum zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu. „Omega 3 mastné kyseliny mají významný vztah k řadě civilizačních chorob, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, poruchy mozkových funkcí, ale třeba také deprese nebo nemoci kloubů, svalů a kůže,“ vyjmenovává vedoucí centra Jiří Ruprich.

Kyseliny je nutné doplňovat

Omega 3 mastné kyseliny, zejména ty s dlouhým řetězcem, patří mezi klíčové složky buněčných membrán všech orgánů a struktur v těle. „Pokud je jich ve stravě nedostatek a jsou-li ve špatném poměru s jinými mastnými kyselinami, může tento stav vést k řadě zdravotních problémů založených na chronických zánětech,“ doplňuje Ruprich.

Osvěžení v horkém dni? Voda nemusí být nejlepší variantou, varuje odborník

Mezi kyseliny s dlouhým řetězcem se řadí například kyselina eikosapentaenová (EPA) a kyselina dokosahexaenová (DHA). Jejich meziproduktem je kyselina dokosapentaenová (DPA). Tvoří se z esenciální kyselinya-linolenové. Lidské tělo ale neumí kyselinu syntetizovat, a je proto nutné doplňovat omega 3 mastné kyseliny z dalších zdrojů.

Hladiny omega 3 mastných kyselin se ve světové populaci liší stát od státu. Evropská unie zpracovala v roce 2019 přehled množství konzumovaných kyselin v populaci. Následně v návaznosti na něj vypracovala přehled, který je měřítkem zátěže nemocí v populaci. Podle výsledků ztrácí Češi v přepočtu na sto tisíc obyvatel 145 let života jen proto, že nemají ve stravě dostatek těchto prospěšných látek. Pro srovnání Rakušané ztratí pětaosmdesát let, Němci pak necelých sto.

Může za především nedostatečná konzumace mořských ryb a plodů. Ministerstvo zemědělství na konci loňského roku zveřejnilo zprávu, ze které vyplývá, že v této oblasti Česká republika zaostává za světovým i evropským průměrem. „Průměrná roční spotřeba ryb na jednoho obyvatele Země činí dvacet kilogramů, v EU pak jedenáct kilogramů. V České republice pak dlouhodobě spotřeba ryb stagnuje na hodnotě čtyři až pět kilogramů,“ uvádí zpráva. Podle odborníků přitom ideální množství pro lidské zdraví představuje sedmnáct kilogramů ryb za rok.

Obrana proti superbakteriím

Kromě zadělávání na různá onemocnění se ale nedostatkem omega 3 mastných kyselin připravujeme i o řadu výhod, které jejich konzumace skýtá. Letos v červnu vyšla studie, na které pracovali společně vědci z univerzit v Manchesteru, Tchai-wanu a Itálie. Ta popsala, že EPA a DHA mají antidepresivní účinky.

Očkování u těhotných provází nejistota. Některé ženy se obávají následků

Australští vědci zase potvrdili, že kyseliny mohou zvýšit účinek antibiotik proti superbakteriím.

„Obrana proti škodlivým bakteriím je důležitým krokem vpřed v boji proti nárůstu superbakterií, které si vytvářejí multirezistenci vůči antibiotikům. Výzkum má zásadní význam v oblasti infekčních onemocnění způsobených bakteriemi,“ komentuje závěr australských kolegů Jiří Ruprich. Jiné světové výzkumy také prokázaly pozitivní vliv proti stárnutí mozku či Alzheimerovu chorobu.